8 nejdůležitějších folkových muzikantů
31. 3. 2016 – 10:15 | Magazín | Redakce Osobnosti.cz | Diskuze:
Před osmi lety jeho film vyhrál Oscara. Folkovému muzikantovi Glenu Hansardovi však sláva zjevně nestoupla do hlavy. Aktuálně jej můžete vidět i na českém turné. Vydáte-li se vstříc jeho baladám, připomeňte si s námi i několik dalších velkých jmen, na jejichž ramenou Hansard stojí.
Alamanac Singers
Ačkoliv lze kořeny folkové hudby stopovat do lidových písní stovky let daleko, dnešní pojetí folku zakořenilo v Americe během a po druhé světové válce. Zřejmě nejklíčovější formací pro tento revival zájmu o lidovost bylo newyorské supersdružení Almanac Singers, které obsáhlo významné osobnosti ranného folku jako byl Woody Guthrie, Josh White, Burl Ives, Pete Seeger či Lee Hays. Jejich pojetí folku vyzdvihovalo notně levicové ideály - formace tak byla jak progresivní, tak i kontroverzní! Členové vágní formace podporovali stávky, šířili komunistické ideály a FBI je proto označila za riziko pro národní bezpečnost. Po řadě nařčení z podrývání státních zájmů se Almanac Singers rozpustili na počátku roku 1943, jejich odkaz však měl žít dále.
Carter Family
Na druhé straně spektra naopak působila skupina Carter Family aktivní mezi lety 1927 až 1956, která, jak napovídá její název, byla sestavená čistě z členů jedné rodiny napříč dvěma generacemi. Její vliv je znát nejen na folku, ale country a gospelu, byť poslední dva žánry nejsou v tuzemské hudební scéně přespříliš populární. Významnou finesou Carter Family bylo především kreativní užití kytary bez trsátka, což inspirovalo řady pozdějších hudebních bohů. Na jejich písních vyrůstal například Johnny Cash, hudební styl však inspiroval i Boba Dylana.
Cat Stevens
Posuneme-li se za velikány 60. let, k nimž se ještě později dostaneme, nelze nezmínit ani Cata Stevence, po jeho konverzi z roku 1977 jménem Yusufa Islama. Sláva jeho folku míseného s popem rostla nejvíce v první polovině 70. let, například jeho song Wild World zůstává populární dodnes. Stevens se v roce 1989 od svých kolegů dočkal kritiky poté, co sérií výroků na Kingston University nejasně podpořil výzvu ajatolláha Chomejního k zabití Salmana Rushdieho. Ačkoliv se za komentáře omluvil a později odsoudil například útoky z 11. září, nálepku příznivce radikálních islamistů ze sebe už nikdy nesetřásl.
Neil Young
Dostáváme se mezi skutečné velikány folku! V Youngově někdejším stylu se znovu kříží folk s rokem. Young začal hrát už v patnácti letech, postupně však stoupal výše, až se v roce 1969 přidal do folkové superskupiny Crosby, Stills, Nash & Young. Příznačné se staly jeho hluboce osobní texty a opět ojedinělá práce s kytarou. V dalších letech se nebál experimentovat ani s dalšími styly jako byla elektronika či grunge, který de facto pomáhal svým vlivem definovat.
Leonard Cohen
Dalším pánem na holení je Leonard Cohen, který experimentoval s folkem především v počátcích své kariéry, i on později přistoupil na křížení s dalšími styly. Začínal jako básník, rychle však přesedlal do sféry plnokrevné muziky. Jako správný písničkář kladl důraz na rozmanité textové metafory, a v tradici folku i náboženská témata či motiv izolace. Zřejmě nejznámější písní z jeho rané éry byla Suzanne složená již pro jeho debutové album. Ironií osudu přitom původně plánoval spíše kariéru v country...
Paul Simon a Art Garfunkel
Ačkoliv se formace Simon a Garfunkel sestává ze dvou performerů, jejich společné dílo převyšuje separátní aktivity. Společně s Beatles a Bobem Dylanem se stali symbolem 60. let a dočkali se i širokého komerčního úspěchu, především bujarého prodeje svých několika alb. Songy jako Mrs. Robinson (1968) či Bridge over Trouled Water (1969) prolétly celým světem, pro tvůrčí neshody se však dvojice v roce 1970 rozešla, byť se příležitostně stále občas dali dohromady. Především Simon se později dočkal solidního úspěchu například albem Graceland z roku 1986, nálepka zázraku ze šedesátkové éry se však s nimi táhne dodnes.
Bob Dylan
Snad žádný ze zmíněných matadorů, však nemůže konkurovat věčné stopě žijící legendy Boba Dylana. Jeho jméno prakticky nepotřebuje širší popis – odchovanec 60. let je zodpovědný za takové klasické písně jako The Times They Are a-Changin' nebo Blowin' in the Wind. Dylan vyznával eklektický přístup k hudbě, z kraje kariéry se inspiroval spíše u předchůdců rocku, později se proslavil koketováním s celou řadou stylů od regionálního folku až po jazz. Jeho zastřené texty navíc často přejímali i jiní zpěváci, kultovní je například Hendrixova rocková cover verze Dylanova All Along the Watchtover.