Václav Sloup původně hercem vůbec být neměl. Rodiče v něm viděli budoucího úředníka nebo inženýra, za syna jako za herce se styděli.
Václav Sloup sice nebyl hercem velkých rolí, přesto jeho jméno i tvář zná téměř každý. Byl nesmírně talentovaný a i z nevýrazné postavy vytvořil roli pro děj velmi důležitou a pro diváky zapamatovatelnou. Jeho život však poznamenala nemoc, která pak byla příčinou dalších zdravotních komplikací, jež ho nakonec stály život. Na Osobnosti.cz jsme se podívali blíže na jeho život a kariéru.
Hercem se nikdy stát neměl
Václav Sloup se narodil 1. března 1936 v malé vesničce s názvem Tlustice na Berounsku. Jeho otec byl tesařem a nejvíce si přál, aby syn šel v jeho šlépějích a udržoval rodinné řemeslo. Jenže na učení truhlařiny nakonec nedošlo, ukázalo se, že Sloup měl jiné nadání, které bylo potřeba zúročit. Byl velmi chytrý a pedagogové apelovali na rodiče, aby syn pokračoval ve studiu na gymnáziu. Ti nakonec souhlasili a viděli svého syna jako budoucího úředníka nebo inženýra.
Jenže Sloup po maturitě nastoupil do berounských sléváren, kde ho stereotypní práce začala postupně ničit. Nebylo to ono. Takhle si svůj život nepředstavoval. Když nastoupil na povinnou vojenskou službu, našel zalíbení v básních. Neměl žádné velké ambice, spíše hledal rozptýlení, proto se také přihlásil do armádní recitační soutěže.
Když poprvé zažil, co znamená úspěch a jaký je to pocit být na chvíli někým jiným, měl jasno. Přestože jeho rodiče nesouhlasili, po návratu do civilu nastoupil v roce 1957 na pražskou DAMU. Sloup byl nadšený, konečně dělal něco, co ho naplňovalo a mohl být šťastný. Jeho rodiče se však za něj styděli. Považovali ho za komedianta. Jeho maminka dokonce po jeho první divadelní premiéře několik týdnů nevyšla z domu.
Zradilo ho zdraví
Sloup se ale nenechal odradit a nakonec se ukázalo, že se rozhodl dobře. Byla by škoda, kdyby svůj talent pohřbil v továrně. Jeho herecká kariéra začala vzkvétat a z Václava Sloupa se stal uznávaný herec mnoha rolí, ačkoli byl často obsazován do postav, jako jsou sluhové, vidláci nebo venkovani. Nicméně převážně hrál dobráky, přestože trochu naivní.
V jeho 70 letech se ale u něj začaly projevovat příznaky cukrovky. I když dodržoval léčbu, pozitivní výsledky se nedostavily. Kdoví, co ho vedlo k rozhodnutí přestat si píchat inzulín, přestože doma předstíral, že léky stále užívá. Po náhlém kolapsu bylo potřeba, aby byl pod neustálým dozorem, v roce 2011 nastoupil do Domova pro seniory v Libochovicích, kde také v červnu 2014 utrpěl nešťastný pád v důsledku mrtvice. Dne 19. července 2014 zemřel v litoměřické nemocnici. Pouhých 14 dní předtím, než měl vdávat svou milovanou vnučku.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Prima Ženy, Super, Facebook Filmové procházky
