Dcera Jana Wericha prožila život plný bolesti, nepochopení a samoty. Nakonec ji zlomila nemoc i závislost, které podlehla ve 45 letech.
Jana Werichová přišla na svět 18. října 1935, tedy v době, kdy byl její otec Jan Werich na vrcholu slávy. Brzy poté emigrovala rodina do USA, kde malá Jana prožila nejšťastnější roky svého života. Amerika se stala jejím skutečným domovem. Naučila se plynně anglicky, našla kamarády a poznala svobodu, která jí po návratu do Československa citelně chyběla. Když jí bylo deset, musela se spolu s rodiči vrátit do Prahy. A právě tehdy se začal psát její smutný životní příběh, na který jsme se na Osobnosti.cz zaměřili.
Cesta, kterou si sama nezvolila
Malá Jana hodně těžce snášela tlak, který na ni její okolí vyvíjelo. Jako jediná dcera slavného umělce byla neustále srovnávána s otcem a okolí od ní čekalo, že bude přece stejně výjimečná. Sama si však nebyla jistá, kam vlastně patří. Bohužel právě tyto nejistoty poznamenaly a ovlivnily celý její život.
Po maturitě se chtěla vydat jiným směrem než otec, ale Jan Werich trval na tom, aby studovala DAMU. A tak i přes odpor nastoupila, školu dokončila v roce 1957 a zkusila štěstí na menších divadelních scénách. Aby se vyhnula obvinění z protekce, přijala umělecké jméno Hálová. Objevila se v několika filmech, například Císařův pekař – Pekařův císař nebo Byl jednou jeden král, ale nikdy se neprosadila. Sama věděla, že na tátu prostě nemá.
Mnohem lépe se uplatnila jako překladatelka a dramaturgyně. Díky skvělé znalosti angličtiny překládala americké hry i filmové scénáře, upravovala libreta a spolupracovala na televizních projektech. Měla cit pro jazyk i humor, který zřejmě zdědila po otci. Přesto se držela spíše vždy někde v pozadí, mimo svět jevištních světel, který její otec tak miloval.
Rodinné vztahy byly plné bolesti
Jana se svými rodiči nikdy tak úplně dobře nefungovala. Matka se k ní podle svědectví chovala chladně a často jí připomínala, že nebyla chtěné dítě. Ani Werich, jakkoli milovaný veřejností, nebyl vzorem otcovské lásky. Údajně odehnal každého potenciálního nápadníka, který se o jeho dceru zajímal. Přesto ho Jana milovala a obdivovala.
Až ve 30 letech se Jana provdala za lékaře Jiřího Kvapila, s nímž měla dceru Zdenu, přezdívanou Fanča. Její narození Wericha doslova omladilo a přimělo ho vrátit se po krátkém pobytu ve Vídni zpět do Československa. Fanča byla pro něj nadějí i v posledních těžkých letech, jak popsaly Novinky. Na Janě se následně podepsaly roky starostí o nemocné rodiče. Začala bojovat s alkoholem. Závislost umocňovala i neustálá kontrola ze strany StB.
Její rodiče pak umřeli v průběhu jednoho roku, jen několik měsíců po matce otec. Jana se rozhodla nastoupit odvykací léčbu a zlepšit svůj život, jenže lékaři jí diagnostikovali pokročilou rakovinu. Nemoc i alkohol ji dostihly. Zemřela 9. května 1981, jen pár měsíců po smrti otce, ve věku pouhých 45 let. Fanče bylo v té době pouhých 14 let, ale dokázala se postavit na vlastní nohy, vystudovala psychologii a přestěhovala se do Švýcarska.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Novinky, StoPlusJednička, ČSFD, YouTube Oldřich Janeba – FILMSTORY
