Jeden pozitivní test, jedno přiznání a zdánlivý rozpad manželství. Čtenářka Klára se s námi podělila o svou zkušenost, která ji zpočátku vyděsila, ale nakonec jí přinesla víc svobody, než čekala.
Čtenářka Klára se s námi na Osobnosti.cz podělila o svůj příběh, v němž hrají velkou roli výčitky svědomí a uvědomění vlastních chyb, ale i naděje. Když Klára vzpomíná na uplynulé roky, sama nechápe, proč se všechno tak zamotalo. Žila osm let po boku muže, se kterým sdílela domov, vzpomínky i rutinu všedních dní. Jenže někde po cestě se vytratila láska, kterou kdysi tak silně cítila. Zůstaly jen povinnosti a ticho mezi dvěma lidmi, kteří si slíbili věčnost.
Nový cvičitel v ní probudil skryté city
Pak se ale na cvičení, kam chodila, objevil nový lektor. A v Kláře se něco probudilo. Sympatie se ukázaly vzájemné, takže to najednou byla občasná káva, pak večeře. „Vedle něj jsem si připadala, jako bych znovu ožila,“ přiznala. Brzy už to nebylo jen nevinné povídání, ale tajná setkání, která skrývala před manželem. Šlo o pár měsíců dvojího života, které se pro ni staly na jednu stranu dobrodružstvím, na stranu druhou měla výčitky. Jenže pak přišly nečekané nevolnosti a na těhotenském testu se ukázaly dvě čárky.
Klára najednou nevěděla, co dělat. Když se svěřila svému milenci, ten okamžitě zařadil zpátečku a o dítěti nechtěl ani slyšet. Tvrdit manželovi, že je dítě jeho, ani nezvažovala, už nějaký čas se mezi nimi intimnosti nekonaly. A tak jednou večer, s žaludkem pořádně na vodě, sebrala odvahu a jednoduše mu řekla pravdu. „Jsem těhotná, ale dítě není tvoje,“ vyklouzlo z ní nakonec. Čekala bouři, křik i slzy. Místo toho následovalo ticho a manželův zaskočený výraz. „O tom milenci jsem věděl, ale dítě jsem nečekal,“ řekl nakonec. A pak mluvili a mluvili, o tom, jak to mezi nimi je a proč se různé věci staly.
Rozhodnutí, které změnilo všechno
Klára se bála odsouzení. Rodina i přátelé se rozdělili na dvě strany. Někteří ji litovali, jiní nechápali, jak mohla manželovi tak ublížit. Překvapivě ale právě on, její muž, projevil největší klid a sílu. Po dlouhých rozhovorech jí řekl, že ji nechce opustit. „Pokud se rozhodneš dítě mít, zůstaneme spolu a vychováme ho,“ ujistil ji. Bylo to rozhodnutí, které bolelo, protože oba věděli, že jejich vztah už nebude nikdy stejný.
Dcera, která přišla na svět z krátkého a bouřlivého románku, se nakonec stala pojítkem, ne překážkou. Milenec z Klářina života zmizel, ale její manžel zůstal a překvapil ji svou oddaností. „Nikdy bych nevěřila, že po takové ráně dokážeme vytvořit rodinu, která bude držet pohromadě,“ říká dnes. Malá holčička změnila jejich dny i pohled na sebe navzájem. Ale nebylo to lusknutím prstu, strávili hodiny na terapiích a v poradně. Rozhovory a čas jim ukázaly, že vztah může přežít i takovou zkoušku.
Zdroj: Autorský text na základě podkladů od čtenářky
