Paní Andrea vyrazila se svou kamarádkou Dagmar na večeři a skleničku vína. Hezký večer jim však zkazil číšník svými úšklebky nad jejich objednávkou.
Dvě kamarádky, které se dlouho neviděly, nechtěly nic jiného než si užít večer, popovídat si, jak se mají, zasmát se, možná si i trochu postěžovat a odejít s příjemným pocitem, že se setkání vydařilo. Bohužel se tak nestalo. Všechno totiž zkazila obsluha restaurace, která se k nim i jako k platícím slušným zákazníkům chovala naprosto nevhodně. Svůj příběh s redakcí Osobnosti sdílela paní Andrea.
Nevhodné chování obsluhy
Andrea a Dagmar jsou dvě kamarádky, které mají své rodiny, práce a každodenní povinnosti. Už není tolik času jako dříve, aby se mohly sejít a v klidu si popovídat. Tentokrát si ale chvíli našly a konečně společně mohly posedět. Chtěly strávit hezký večer nad dobrým jídlem a sklenkou vína. Když si v restauraci sedly ke stolu, shodly se na tom, že mají chuť jen na lehkou večeři. Z dětských porcí si nic nevybraly, tak se rozhodly pouze pro předkrm. Ideální varianta.
Jenže číšník, který je obsluhoval, na to měl evidentně jiný názor. Když si zapisoval jejich objednávku, nezdráhal se jim naznačit, že dávat si pouze předkrm bez hlavního chodu je celkem zvláštní. Nicméně odešel a přinesl na stůl, co si kamarádky poručily. Celý večer se na ně tvářil jako kyselý citrón, zřejmě mu došlo, že s takovou objednávkou nebude útrata nic moc, tudíž se zřejmě nedočká ani vysokého spropitného.
Zůstal stát jako opařený
Jenže když došlo na placení a číšník na stůl položil účet, Andrea a Dagmar, dlouholeté kamarádky, které se dokážou dorozumívat i beze slov, měly jasno. Každá položila na stůl stokorunu jako dýško. Číšník něco takového rozhodně nečekal. Spropitné dohromady 200 korun, když útrata byla pro každou ani ne 500 korun, ho zarazilo.
Neustále přejížděl očima po penězích a bylo vidět, že rychle přepočítává, zdali vidí správně. Viděl dobře, ženy mu skutečně, i za jeho neprofesionální chování, nechaly dýško 200 korun. Najednou se s nimi loučil jako jejich nejvěrnější přítel, skoro se až zdálo, že se před nimi uklonil. Tak vysoké spropitné si od nich sice nezasloužil, ale chtěly mu ukázat, že soudit lidi podle toho, co si objednávají a jak vysokou útratu v podniku nechají, je nadmíru nemístné. Snad se z toho poučil.
Zdroj: Autorský text na základě podkladů od čtenářky
