Herečka Irena Kačírková byla noblesní dáma, ale navzdory slávě i talentu jí život nepřál. Její cesta se od úspěchů ubírala až k bolestnému konci.
Irena Kačírková přišla na svět 24. března 1925 v Praze. Dětství prožila v Ostravě v rodině úspěšného kožešníka a ženy německého původu. Už od mládí projevovala zájem o jeviště, a jak můžeme v redakci Osobnosti.cz soudit, měla pro to talent i krásu. Studovala gymnázium, ovládala dokonce několik jazyků a po válce absolvovala Státní konzervatoř v Praze (později DAMU) a nastoupila do divadla.
Předčasná hvězda v kultivované éře
V 50. a 60. letech vynikla Kačírková nejen v divadle, ale i na plátně, například ve filmech jako Starci na chmelu anebo Bílá paní. I když její profesionální cesta slibovala do budoucna velké věci, režim po únoru 1948 bohužel vyžadoval jiné typy hereckých představitelů než právě kultivované dámy jako Kačírkovou. Byla zkrátka příliš „výjimečná“ na tehdejší dobu, kdy společnost bažila po skromnosti a jednoduchosti.
Když jí bylo 56 let, byla jí diagnostikována rakovina žaludku. V následujících letech trpěla metastázemi rozšířenými i do kostí. I navzdory nemoci nadále vystupovala. Podle výpovědí některých svědků už někdy viditelně stála na jevišti v takové bolesti, že nemohla ani sedět. Přesto byla věrná svému povolání. Bohužel je smutné, jak popsal web Super, že v podstatě svou smrt prorokovala, když jednou prohlásila: „Umřu na rakovinu a ještě budu mít infarkty.“
Z lékařského hlediska metastázy znamenají výrazné zhoršení nemoci. Když rakovina žaludku postoupí do pokročilého stavu, léčba bývá spíše paliativní než skutečně nápomocná. V případě šíření do kostí je situace ještě mnohem horší, protože kostní systém bývá nedostatečně sledován a léčba je omezená. Její silná závislost na kouření, kterého se nevzdala dokonce ani na nemocniční lůžku, když si zapálila poslední cigaretu, svědčí o vnitřní vůli, ale zároveň o výrazném podceňování svého stavu.
Zajímavosti mimo stříbrné plátno
Kačírková nechtěla být jenom „tváří“ nebo dekorací filmového plátna. Ovládala cizí jazyky a zasloužila se o překlady či dabing. Rodičům zmizelo jmění po roku 1948 a ona sama čelila tlaku režimu. Jedním z nejvýraznějších momentů byla nabídka spolupráce s StB, kterou ale odmítla, i když nabídku považovala za možnou šanci, jak opět nastartovat svou kariéru.
Ve svém osobním životě byla velice nezávislá a hledala rovnováhu mezi slávou a soukromým štěstím. Střídala různé muže a vztahy s nimi, žádný však nezůstal navždy. Dcera Kristina později vyjádřila, že matce ublížilo hlavně to, že nikdy nenašla opravdové zázemí, kde by se cítila skutečně jako doma a s někým, koho miluje.
Talent a krása zkrátka nejsou vždy zárukou úspěchu. Život a hereckou kariéru Kačírkové ovlivnily politické a společenské podmínky, které nemohla předvídat. Navíc nebyla dostatečně opatrná jak ohledně péče o sebe, tak co se prevence týče. Přesto žije její odkaz dodnes a připomíná nám éru, ve které byla divou.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Healthline, Super, YouTube Oldřich Janeba – FILMSTORY
