Sára Donutilová se dnes raduje z mateřství s manželem Martinem Donutilem a jejich synem Eliášem. Jenže prvně o miminko přišla.
Na premiérách a veřejných akcích je vždy usměvavá a plná energie, ale i Sára si prošla obdobím, kdy se jí svět zhroutil. V naší redakci Osobnosti.cz jsme zaregistrovali, že Donutilová začala o své zkušenosti otevřeně mluvit. Nejen proto, aby si sama ulevila, ale především aby pomohla ostatním rodičům, kteří čelí podobné bolesti.
Radost provázená minulostí
Dnes láskyplně vypráví o tom, jak se do péče o malého Eliáše zapojuje i dědeček Miroslav Donutil. Nedávno na premiéře seriálu Moloch ho chválila, jak pomáhá. Šťastné chvíle jsou ale provázené i bolestnou vzpomínkou na těhotenství, které skončilo velmi smutně. V devátém měsíci přestalo jejímu prvnímu miminku bít srdce.
Herečka teprve nedávno o své zkušenosti promluvila pro magazín Blesk. „Je to pořád těžké a bolestivé. Ne míň než předtím, ale čas to trošku otupí. Když se to ale otvírá, tak to bolí, ale pokud to někomu má pomoct, tak mi to za to stojí,“ řekla otevřeně.
Rozloučení a bolest, která zůstává
Po nešťastné zprávě se Sára se svým synem mohla alespoň rozloučit: „Každému vyhovuje něco jiného. Já se rozloučila dotykem.“ Dodnes otevřeně říká, že ztráta dítěte je ošklivá zkušenost, kterou ani čas nikdy úplně nevymaže. Největší oporou jí byl v té době manžel Martin.
Sára se rozhodla spojit svou osobní zkušenost s pomocí ostatním. Navázala spolupráci s organizací Dítě v srdci. Ta podporuje rodiče jako Sáru a Martina, kteří přišli o miminko. Právě sdílení příběhů a otevřená komunikace může podle herečky mnoho lidí zachránit před pocitem naprosté izolace a smutku.
Těžko představitelná bolest
Ztráta dítěte, ať už v těhotenství nebo krátce po porodu, patří k nejtěžším životním zkouškám. Pro většinu žen i jejich partnerů jde o trauma, které zasáhne psychiku, vztahy i fyzické zdraví. Okolí navíc často ani netuší, jak má reagovat, jestli mlčet, nebo naopak nabízet podporu. Právě proto vznikají specializované organizace, které se snaží pomoci rodinám.
Psychologové připomínají, že každý se s bolestí vyrovnává jinak. Některé ženy potřebují o své zkušenosti mluvit, jiné mlčí a hledají oporu v soukromí. Častým pocitem bývá vina, i když racionálně ke ztrátě většinou nedojde jejich přičiněním. Proto je důležité, aby rodina a blízcí nezlehčovali to, co žena prožívá, ale naslouchali a stáli při ní.
Zdroj: Autorský text, Blesk, Dítě v srdci, Instagram Sáry Donutilové
