Pět největších oscarových omylů
28. 2. 2016 – 12:00 | Magazín | Ladislav Loukota | Diskuze:
Už za pár hodin zjistíme vítěze a poražené v dalším ročníku udílení cen Americké filmové akademie, neboli Oscarů. A jak lze očekávat, druhý den budou mít fanoušci plné ruce práce s argumentováním pro či proti rozhodnutím Akademie. Objektivní hodnocení filmů je nemožné – platí totiž přísloví každý pes, jiná ves. Bohatá historie Oskarů ale přesto přinesla řadu rozhodnutí, nad nimiž zůstává rozum stát snad všem.
Muzikál vyhrál nad Kmotrem
Psal se rok 1973, když Akademie posuzovala dvojici tou dobou velmi populárních snímků – drama Kmotr od F. F. Coppoly, a muzikálu Kabaret od Boba Fosse. Nakonec ceny rozdala veskrze demokraticky: Kmotr byl oceněn jako nejlepší film, Foss si však namísto Coppoly odnesl cenu za nejlepší režii!
Zatímco Kabaret je v dnešních dnech veskrze zapomenutý, Kmotr stále platí za nestárnoucí klasiku. Coppola, který získal Oscara za režii až u druhého dílu Kmotra, se svého uznání sice dočkal – z ocenění Boba Fosse však zpětně čouhají spíše zákulisní praktiky než gratulace těm nejlepším.
2001: Vesmírná odysea poražena Oliverem
Podobná událost se však odehrála již o pět let dříve, kdy muzikál Oliver! posbíral jak cenu za nejlepší film, tak i režii. Kubrickova 2001: Vesmírná odysea, zřejmě nejpamátnější film roku, nebyla na nejlepší film ani nominována (přičemž i další nominované filmy jako Funny Girl, Lev v zimě, Rachel, Rachel a Romeo a Julie padly do osidel dějin).
Sci-fi filmy to na Oscarech mají stále těžké, přinejlepším mohou doufat v "technické" ceny za střih, triky nebo kostýmy. Avšak vzhledem k tomu, že Kubrickův vesmírný opus ovlivnil žánr na dekády dopředu a dodnes nepřestává fascinovat, je jeho prohra bizarnější než jeho slavné finále.
Billy Wilder překonal Psycho (podle Oscarů)
Každý filmový fanoušek jistě ví, že Alfred Hitchcock nikdy Oscara za režii nezískal, a přesto se jedná o režiséra, který se zřejmě vůbec nejvíce podepsal na evoluci filmového hororu i thrilleru. Zřejmě nejlepší šanci měl britský velikán v roce 1961, kdy jeho Psycho stálo proti romantické komedii Byt od Billyho Wildera.
Jakkoliv byl Byt brilantně zábavným počinem, k Psychu lze stopovat myriády následovníků i precizní a nadčasovou práci s postupným budováním napětí.
Rocky poráží Taxikáře
Většina prapodivných ocenění vedle sebe staví snímek zapomenutý a snímek nezapomenutelný. Omyl z roku 1977 je na tom však docela jinak – tehdy totiž po boku stály dodnes dechberoucí snímky jako Všichni prezidentovi muži, Taxikář nebo Rocky. Sošku si nakonec odnesl pouze poslední jmenovaný, a to jak za nejlepší film, tak i režii.
Ačkoliv však lze Rockyho milovat, těžko jej vnímat jako lepší film než precizního Taxikáře. Nakonec, Rocky se v 80. letech stal spíše populární béčkovou sérií o nezničitelném boxerovi než rozkreslením vrtkavé duše válečného veterána. Zpětně tak jako mýlka působí i jeho ocenění.
Občan Kane bez Oscara
Znáte oscarový snímek Johna Forda jménem Bylo jednou zelené údolí? Pravděpodobně nikoliv. A co Občan Kane od Orsona Wellese, to už vám něco říká? Film, korunovaný na nevýznamnější snímek historie kinematografie, paradoxně v roce 1942 s prvním jmenovaným na hlavu prohrál, respektive si odnesl pouze cenu útěchy ve formě Oscara za scénář.
Některé z již zmíněných výběrů lze označit spíše za nešťastnou náhodu než zlý úmysl, popřípadě za konzervativní volbu. V případě prohry Občana Kanea však je podezření z konspirace už na místě. Jak možná víte, Občan Kane byl ostře kontroverzním zbožím za své znázornění života (fiktivní verze) magnáta W. R. Hearsta. Ten pak zabránil většině veřejných projekcí filmu. Volba Akademie je v tomto světle spíše stažením ocasu mezi nohy než skutečným zhodnocením kvalit obou snímků.