Jedna z nejvýraznějších osobností české kultury si vždy uměla získat obecenstvo svou lidskostí. Marta Kubišová se vzdala kariéry a přiznává, že už na některé věci nestačí.
Marta Kubišová dokáže bez obalu mluvit o něčem, co si většina lidí nechává pro sebe. Nebojí se přiznat, že už některé věci nezvládá jako dřív. Ostatně i proto se rozhodla před několika lety ukončit svou kariéru. A přesto se chystá vystoupit na podzim v Lucerně. Na Osobnosti.cz jsme zjistili, že zazpívá jen dvě písně, víc by nezvládla. Ale nechce si na nic hrát, nechce nic předstírat. Lidé ji mají rádi právě proto, že je vždy pravdivá.
Zpěvačka, která neztratila tvář
Za to, že dnes Marta Kubišová může mluvit otevřeně, zaplatila vysokou cenu. Dvacet let nesměla zpívat, vystupovat, účinkovat v televizi ani v rádiu. A to všechno kvůli vykonstruovanému obvinění, které mělo sloužit jako záminka. Komunistický režim ji vnímal jako ohrožení, a to hlavně vzhledem k její podpoře Pražského jara v roce 1968. Její píseň „Modlitba pro Martu“ se stala neoficiální hymnou odporu proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.
V roce 1970 jí pak byla zakázána činnost na základě fotografií, na kterých měla být nahá s Alexandrem Dubčekem, jež ovšem nebyly pravé. Dokonce na nich ani nebyla ona, což se posléze prokázalo. Přesto režim rozhodl, že její hlas nebude dál slyšet. A to se mohla vrátit. „Za mnou chodili novináři a říkali: Paní Kubišová, buďte rozumná. Když podepíšete podporu normalizačnímu režimu, budete zpívat do týdne. Řekla jsem jim, aby mi tam nechali dokumenty, co chtěli podepsat, ale nic jsem jim nevrátila. S takovým režimem jsem se spolčovat nechtěla,“ popsala otevřeně pro Blesk.
Ukončila kariéru, ale fanoušci se na ni ještě mohou těšit
Věděla, že největší výhrou je neztratit vlastní důstojnost. Vždy si stála za svým názorem, také byla jednou z prvních, kdo podepsal Chartu77. A právě svým přístupem si získala respekt lidí napříč generacemi. Modlitba pro Martu se stala symbolem odporu, ale i čistého svědomí. Nikdy se však nepovažovala za hrdinku, nelezla na barikády ani v sobě neviděla rebelku, jen se snažila dopídit pravdy. Po revoluci se opět ke zpívání vrátila a lidé na ni nezapomněli, naopak, milují ji dodnes. I když se v roce 2017 rozhodla kariéru ukončit.
„Já se vrátím pozdě v noci ze zájezdu a druhej den jsem jako zmuchlanej hadr. Takže si říkám, že už je čas. Nechci vzbuzovat soucit na jevišti. Když člověk vidí, že se mu stáří hrne do života, tak musí být statečný a musí umět i rozhodnout!“ vysvětlovala své rozhodnutí v Českém rozhlase. Nemá problém říci, že už vše nezvládá. Přiznává, že v posledních letech na sobě pozoruje, jak je pomalejší, a při chůzi do kopce se zadýchává. A místo soucitu sklízí úctu. Protože i stáří může být krásné, když ho člověk přijme s důstojností. Marta Kubišová nikdy nezradila a nikdy neztratila tvář.
A právě proto zůstává i dnes tak velká. Na 20. září letošního roku je také v plánu speciální večer v Lucerně u příležitosti 55 let od jejího zákazu zpívat. Spousta slavných osobností zazpívá její písně a sama Kubišová by měla také vystoupit. „Naším cílem je vzdát hold Martě nejen jako výjimečné zpěvačce, ale také jako silné ženě, která navzdory všem překážkám zůstala symbolem odvahy, svobody a pravdy. Je pro nás obrovskou ctí, že tento nezapomenutelný večer zakončí právě ona osobně a skutečně zazpívá několik písní,“ uvedl podle ČTK promotér Petr Větrovský. Spousta lidí doufá, že od ní znova uslyší Modlitbu pro Martu.
Zdroj: Autorský text, Blesk, Český rozhlas, IDnes, ČTK
