Jiřina Švorcová je známá především ze seriálu Žena za pultem, ale i díky své politické angažovanosti v KSČ.
Jiřina Švorcová byla herečka, kterou kromě kultovního seriálu Žena za pultem ještě více proslavila její věrnost komunistickému režimu, a to i po jeho pádu v listopadu 1989. Nenáviděná umělkyně byla bezesporu vynikající umělkyní, nicméně konec totalitní vlády znamenal i konec její kariéry. Její herečtí kolegové o ní přesto vždy mluvili s úctou. Na Osobnosti.cz jsme se rozhodli nahlédnout na její osobní život i politickou angažovanost.
Kdo byla Jiřina Švorcová
Jiřina Švorcová se narodila 25. května 1928 jako nejmladší ze 4 dětí. V jejích 5 letech jí zemřel otec a rodina se přestěhovala do Prahy. Do komunistické strany vstoupila už ve svých 18 letech a začala se v ní velmi angažovat. V roce 1972 se stala předsedkyní Svazu českých dramatických umělců a od roku 1976 byla členkou ústředního výboru KSČ. Byl jí udělen Řád práce, Řád Vítězného února a také titul Národní umělec.
Během života prožila 4 osudové lásky. Přitahovala zájem mužů a ona sama nedokázala odolat. Proto byla součástí mnoha milostných afér. Její první láskou byl dirigent Armádního uměleckého souboru Jindřich Rohan, toho vyměnila za kolegu Zdeňka Řehoře, poté žila s Jiřím Valou a nakonec s malířem a výtvarníkem Vladimírem Šoltou. I když byl její milostný život velmi pestrý, posledních 34 let žila sama se svým pejskem. Zůstala bezdětná.
Stála si za svými ideály
Její politická angažovanost je snad ještě známější než její životní herecká role v seriálu Žena za pultem, kde ztvárnila Annu Holubovou, obyčejnou ženu, prodavačku v obchodě s potravinami. Jedná se o normalizační dílo z dob reálného socialismu z roku 1977 z pera slavného Jaroslava Dietla. Seriál propagoval tehdejší režim, nicméně se v něm objevilo několik nesrovnalostí, které nekorespondovaly s tehdejší dobou. Například plné pulty potravin.
Švorcová nikdy takzvaně nepřevlékla kabát, až do své smrti v srpnu 2011 věřila svým ideálům. Stranu podporovala i po revoluci, recitovala třeba básně na prvomájových setkáních a účastnila se i dalších akcí, a v roce 1996 dokonce kandidovala do Senátu právě za KSČM, a to na Litoměřicku. Úspěšná však nebyla.
Přestože s ní její herečtí kolegové nemuseli souhlasit, za její věrnost ji mnozí obdivovali. Například režisér Zdeněk Troška nebo Jiřina Bohdalová, která se na adresu Jiřiny Švorcové jednou vyjádřila takto: „Nikdy nic špatného neudělala a svým způsobem si jí vážím za to, že na rozdíl od jiných nepřevlékla rychle kabát a nepoplivala tím celý svůj život.“ Sama Švorcová také několikrát vyjádřila svůj nesouhlas s politickými procesy v 50. letech a odmítala žalář nebo popravy za odlišné politické názory. Na druhou stranu jí třeba její roli v Antichartě řada umělců nebyla schopná odpustit.
