6) Vlaková nehoda v Tangiwai

Noční rychlík z Wellingtonu do Aucklandu si na 24. prosince 1953 spokojeně šinul novozélandskou krajinou, když v tom ve 22.21 najel na most nad řekou Whangaehu nedaleko Tangiwai. Jak se nejspíše po kolapsu tuzemské lávky čtenář dovtípí, most nevydržel a pod tíhou lokomotivy a šesti vagónu spadl. Při nehodě zahynulo 151 pasažérů. Pozdější vyšetřování zjistilo, že nehoda byla dílem ošklivé shody náhod – jenom pár minut před průjezdem vlaku se totiž protrhla přehrada na řece Whangaehu, jejíž trosky spolu s naplaveninou poškodily jeden z mostních pilířů.

zdroj: tisková zpráva

5) Masakr v Acteal

Chudý mexický stát Chiapas byl 22. prosince 1997 – tedy před 20 lety – svědkem nečekaného projevu brutality. Římskokatolická vánoční motlitba místních obyvatel městečka Acteal byla přerušena řáděním polovojenské skupiny banditů známé jako Masque Roja. Na konci jejich řádění po nich zůstalo 45 obětí mezi obyvateli, včetně 21 žen a 15 dětí. Útok na kostel byl zřejmě dílem neshod místní vládnoucí strany a rebelů, mezi jejichž podporovatele patřili i věřící. Situace je však dodnes nejasná a panují i zkazky o tom, že mezi pachateli byli podle některých svědků i muži v uniformách policie – a také skutečnost, že vyšetřování po masakru v podstatě neexistovalo…

zdroj: tisková zpráva

4) Panika v Calumetu

Přeplněné vánoční večírky mohou věštit velkou tragédii i bez padajících střech, šílených střelců či protržených přehrad. Hala italsko-americké hornické komunity v městečku Calumet byla na 24. prosince 1913 svědkem smrti 73 lidí včetně žen a dětí poté, co kdosi dodnes neznámý v přeplněné místnosti zakřičel, že hoří. Panikařící obyvatelé, toho času povětšinou ve stávce, se dali na úprk tak zběsile, že při něm byly ušlapány desítky z nich.

zdroj: tisková zpráva

3) Turecké zemětřesení z roku 1939

Zatímco Evropa byla pohroužena do války, Turecko roku 1939 působilo relativně poklidným dojmem. Zdání však klamalo. Tři dny po vánocích, na 27. prosince v 1.57 postihlo východní část země extrémně silné zemětřesení. V první vlně zemřelo na 8000 lidí, následné otřesy během dalších dnů zvýšily počet obětí na na 20 tisíc.

Byl to však teprve počátek. V důsledku prudkých bouří došlo na komplikace při zahájení záchranných operací a spolu s nízkými teplotami na přelomu prosince a ledna nakonec zemětřesení zabilo skoro 33 tisíc lidí. Katastrofa však nakonec částečně přiměla tureckou vládu k přijetí seizmického zajištění budov – alespoň něco trochu dobrého tak z ní vzešlo.

zdroj: tisková zpráva

2) Bitva o Hong Kong

Ani prosinec roku 1941 nebyl zrovna snadným obdobím. Nejprve na 7. 12. napadla japonská flotila Pearl Harbor a zatáhla Ameriku do války. Následně se pak oči Tokia obrátily na britský Hong Kong – bitva o perlu východu a klíčový opěrný bod Londýna v Asii začala sice už 8. prosince, skončila však neslavně již na Vánoce. Přesně 25. prosince demoralizovaná a nepřipravená posádka, která se na útok prakticky nijak nepřipravila a před Japonci v zásadě jenom vytrvale ustupovala, překvapivě kapitulovala. Co by mohlo být relativně nekrvavým zakončením „bitvy“ bylo však pro vojáky počátkem čtyř let strádání, protože japonské chování k zajatcům bylo pověstné svou krutostí.

zdroj: tisková zpráva

1) Sovětská invaze Afganistánu

Katastrofa, která se táhne prakticky dodnes – tak by šlo krátce popsat konflikt, který započal sovětskou invazí do Afganistánu na 24. prosince 1978. Invaze měla za cíl prakticky totéž co o deset let dříve v Československu – vrátit zemi na rozcestí zpět do rukou komunistické strany. Vlivem americké podpory povstalců však Sověti po deset let v zemi především draze krváceli, načež se z Afganistánu sice stáhli, ale zanechali stát plný vnitřních bojůvek a v rozkladu. Když se pak v poválečných letech dostal k moci Tálibán a poskytl mimoděk úkryt bin Ladinovým fanatikům, výsledkem bylo 11. září a pro změnu západní invaze, která o kontrolu nad zemí bojuje dodnes.

zdroj: tisková zpráva