4) Alexander Graham Bell byl eugenik bojící se hluchých lidí

I když dnes trůní ve stínu Edisona a Tesly, Alexander Graham Bell se zapsal do dějin techniky vlastním zlatým písmem – právě jemu vděčíme nejvíce za vynález (a zpropagování) telefonu. Když se však nevepisoval do análů vědy a techniky, Bell měl na práci jiný koníček: válku proti lidem postiženým hluchotou.

Bell byl totiž eugenik a obával se, že rozmach hluchých lidí bude vést k dalšímu genetickému šíření hluchoty napříč populací – což jedním dechem ilustruje, že taje genetiky mu bohužel zůstaly odepřeny. Bell ve své honbě za bojem proti „konspiraci hluchých“ úspěšně loboval pro zákaz znakové řeči nebo rušení škol pro hluché. Vzhledem k tomu, že Bell vynalezl právě telefon, skoro tak celá jeho snaha působí jako velmi vypečená marketingová kampaň…

3) Ulysses S. Grant se snažil deportovat černochy do Karibiku

Jako generál byl Grant stěžejní v americké občanské válce. Sláva z válečných let mu později pomohla vyhrát i prezidentské volby. I když však Grant pomohl získat americkým černochům svobodu z otroctví, neznamenalo to nutně, že měl Grant pro černé Američany stejné pochopení jako pro ty bílé. Z obav před další interakcí proto během své prezidentské vlády přišel s plánem, za nějž by se nemuseli stydět ani největší myslitelé Konfederace.

Grant navrhoval „odkoupit“ Dominikánskou republiku a de facto ji tak legálně anektovat – to celé s cílem vytvořit zde obrovské ghetto, kam by byli deportování všichni černí Američané. Plán měl původně podporu klíčových členů Kongresu, stěžejní abolicionista Charles Sumner si svou podporu nakonec rozmyslel. Plán tak neprošel hlasováním.

2) Churchillovo Gallipoli

Naopak v případě Winstona Churchilla jej osud od přešlapu neubránil – nejslavněji se tak stalo při jeho námořní kampani s cílem dobýt Istanbul během první světové války. Operace známá jako Gallipoli skončila tragicky neúspěšně a dodnes je v Austrálii a na Novém Zélandě (invaze se účastnili zejména jejich vojáci) synonymem pro katastrofu. Churchill sám měl na kontě více škraloupů, například včetně způsobení hladomoru v Indii vlivem exportu jídla na evropská bojiště anebo ozbrojeného potlačení velšských odborářů. Vlastně lze říct, že Churchill byl celý život rváč a většinou to bylo ke smůle své a svých blízkých – s výjimkou druhé světové války.

1) Kolumbova „cesta do Indie“

Občas však přešlap může nakonec vést k úspěchu, jako v případě Kryštofa Kolumba a jeho „plavby do Indie“, při níž kvůli svým špatným propočtům „omylem“ objevil Ameriku. Pravda, i „dobytí Nového světa“ lze vnímat poměrně dvojznačně. Faktem je, že Kolumbova plavba a počátek kolonizace Ameriky měly nakonec za následek větší epidemie, než kolik lidí si vyžádala Černá smrt v Evropě. Takže i v tomto případě lze vlastně na situace pohlížet jako na dvojí přešlap!