zavřít

3 nejpřekvapivější skutečné archeologické příběhy


Do kin tento čtvrtek 20.4., dorazí nový biják o tajemné výpravě do Amazonie. Kdo by však od snímku Ztracené město Z očekával něco jako trampoty Indiana Jonese, ten bude asi překvapen. Tuhle story, alespoň do určité míry, totiž psal skutečný archeologický příběh. V historii lze totiž najít hned několik skutečných dobrodružství, které by realitě záviděl i Indiana Jones.

Ztracené město Z, zdroj: Bioscop

Marsh, Cope a 'Válka o kosti‘

Ačkoliv nejde doslova o archeologii, takzvaná Válka o kosti z druhé poloviny 19. století zůstává v paleontologii - a to je pro většinu lidí prakticky identický obor zájmu, ačkoliv namísto kostí lidských řeší fosilie kostí dinosaurů. Válka o kosti však přesto nesla charakteristiky mnoha pozdějších fikčních příběhů na způsob Indiana Jonese!

Jejími aktéry byla dvojice předních amerických paleontologů E. D. Cope a O. C. Marsh (oba zemřeli dva roky od sebe na konci 19. století). V letech po konci občanské války začali oba vést expedice do oblastí Divokého západu, což už by vzhledem k lokaci samo o sobě stálo za zfilmování. Velmi rychle však jejich závodění začalo přerůstat v předhánění se, kdo odhalí více pozůstatků pravěkých ještěrů.

Krom neustálého vzájemného popotahování v novinách a prakticky konstantní nařčení z plagiarismu občas docházelo i na kradení kostí nebo přímo jejich destrukci - to když jeden z dvojice raději odpálil naleziště dynamitem, než aby dovolil druhému přijít a prozkoumat jej (a možná najít neodhalené fosilie).

Jejich zápolení však nevyšlo vniveč - vedle dalšího kolegy Roye Andrewse posunuli Cope a Marsh znalosti dinosaurů zřejmě nejvíce z prvních "skutečných" paleontologů a oba si dohromady připsali objev 32 ikonických dinosauřích druhů.

Heinrich Schliemann a 'Destrukce Tróji'

Pokud již Marsh, Cope a Andrews platili tak trochu za slony v porcelánu, kteří v očích mnoha dobré jméno poškodili, objevitel Tróji Heinrich Schliemann je vedle nich doslova Godzillou v porcelánu. O Schliemannovi jste mohli ve škole slyšet jako o snílkovi, jemuž se splnil sen a odhalil (do té doby mytické) starověké město – ve skutečnosti však Schliemann nebyl o mnoho lepší než boys z ISIS věnující se odpalování starověkých chrámů pomocí C-4.

Schliemann sice skutečně objevil starověké město v oblasti dnešního tureckého města Hisarlik, ve své snaze prokopat se k Tróji ovšem opět sáhl po magickém nástroji jménem dynamit - a rozmetal tak na prach celou řadu jiných potenciálních nálezů.

Nebránilo mu to si přesto odvést vše, co nalezl. A to včetně vzácných pokladů a drahokamů, které musel napínavě propašovat z tehdejší Ottomanské říše. Ironií osudu se přitom prokopal moc hluboko - to, co si Schliemann myslel, že je jeho Trójou, bylo město starší o skoro celé další tisíciletí. "Svou" Tróji Schliemann v průběhu "vykopávek" zničil.

Schliemann sice skutečně stál na počátku pravidel moderní archeologie, své následovníky však svými postupoly inspiroval primárně ukázkou toho, co by neměli dělat, aby zachovali maximum z naleziště.

Percy Fawcett a 'Ztracené město Z'

Skutečným příběhem je nakonec inspirováno i hledání "Ztraceného města Z". Toho se v minulosti doopravdy chopil britský plukovník Percy H. Fawcett, jedna z předloh fiktivního Indiana Jonese. Fawcett sám měl však zřejmě daleko menší štěstí na dobré konce než jeho fiktivní protipól.

Hypotéza o možnosti, že se v Amazonii nachází ztracená civilizace, vycházela z dřívějších Fawcettových výprav po Amazonii a Jižní Americe. Mimo jiné vycházel Fawcett z historického dokumentu z poloviny 16. století, který popisoval nález právě takové lokace. Že Fawcett se už skoro chystal na výpravu, o jejímž úspěchu byl přesvědčen, když zrovna vypukla první světová válka. Expedice proto byla odsunuta.

Fawcett však stále snil o nalezení "Z". V roce 1920 podnikl výpravu na vlastní pěst, ale vlivem horeček a vyčerpání musel výpravu přerušit. Když pak dal dohromady druhou výpravu v roce 1925, Fawcett spolu se svými synem Jackem a Raleighem Rimellem se při ní nadobro ztratili z povrchu zemského. Co přesně se stalo, se dodnes neví.

Faktem rovněž je, že dodnes jsme cokoliv, co by připomínalo jeho "Z" v Amazonii nenašli ani s pomocí satelitů a postupující deforestace. Jeden z primárních inspiračních zdrojů nejslavnějšího fiktivního archeologa dějin tak byl spíše snílkem, jehož nepříliš vědecky rigorózní expedice přivedla do záhuby jeho samotného i jeho syny, to celé při honbě za něčím, co zřejmě vůbec neexistovalo. Život holt není fér.


Osobnosti a filmy v článku