3) Každý žánr má datum spotřeby

Budeme-li za počátek komiksových filmů brát přelom tisíciletí, kdy vyšel Spider-Man a X-Men, a rozšíříme-li nástup na prvního Batmana z roku 1989, vyjde nám, že se tato vlna drží v sedle kolem 15-25 let. Kulturním i finančním vrcholem lze označit filmy jako je Temný rytíř (2008) a Avengers (2012), jež svého času hýbaly médii i fanoušky. V poslední pětiletce se však z nejrůznějších komiksových hrdinů stala všední podívaná a ani rvačka mezi Mužem z oceli a Netopýřím mužem nezískala takovou trakci, jakou asi mnozí očekávali. Skutečností filmového byznysu je, že žánrové vlny přicházejí a zase odcházejí - v průměru 15-20 let je přitom v zásadě na horní  hranici jejich trvanlivosti.

Pro srovnání stačí sáhnout k podobným westernovým filmům z éry klasického Hollywoodu, a k akčním filmů z 80. let. První z nich sice proběhla mezi 30. až 60. lety, což je delší perioda, v praxi je ale časové rozmezí definováno lety 1939 od zlomového westernu Stagecoarch až 1960, kdy vše završilo Sedm statečných a transformace do notně odlišného spagetthi westernu. Podobně akční žánr, známý všem díky Arnoldu Schwarzeneggerovi a Sylvesteru Stallone, lze také co do nejvýznamnější éry stopovat mezi prvním Terminátorem (1984) a druhým Terminátorem (1990), i jemu však předcházeli předskokani sahající až do karate žánru v raných 80. letech (Útěk z New Yorku, Highlander) až 70. letech (filmy Chucka Norrise a Bruce Lee), a navazovali na něj naopak nepříliš úspěšné pokusy až k přelomu tisíciletí (Likvidátor z roku 1996).

I komiksové filmy se bezpochyby přerodí v cosi jiného - hlad po filmové akci tu existoval vždy, jak ilustruje historie westernů i akčňáků. Prostředí, postavy i příběhová klišé se však divákům i scenáristům přejí - a toto období je relativně snadno vystopovatelné na ose času...

2) Náměty začínají připomínat pozdní éru každého umění

Možná si ještě ze školy pamatujete, že renesance nebo gotika (obecně každý umělecký proud) zjednodušeně čítá tři fáze - ranou, vrcholnou a pozdní. Zatímco raná je definována jako období hledání zásadních prvků, vrcholné období je obvykle vysvětlováno jako vypilování těchto základů k dokonalosti, a pozdní fázi pak vystihuje "přehnanost" a kombinování všeho možného až k dekadenci a cynismu.

S vědomím tohoto se podívejte na zásadní filmy komiskové historie jako je Superman nebo Batman, kterým je vlastní naivita a jednoduchost, či Avengers a Temný rytíř, jež právě tyto elementy často tématizují a variují k pomyslné dokonalosti. Oproti tomu - v posledních letech nejvíce zaujaly filmy jako Deadpool (cynický náhled na komiksové filmy), Suicide Squad (totéž) nebo Občanská válka (variování).  

Vyjít dnes první X-Men nebo i Temný rytíř, neřekneme-li rovnou první Batman z roku 1989, sklidil by daleko menší úspěch - tak, jako se už ostatně stalo v případě prvního Iron-Mana v roce 2007 nebo další. Celá jedna generace vyrostla na komiksových filmech a s tím se váže i její znalost žánru a hlad po jiné interpretaci týpků v barevných pláštěnkách. Komiksoví hrdinové musejí lepit stále větší rozpočty za stále většího rizika - stejně, jako museli činit architekti každé pozdní éry architektury a umění.

1) Komiksové filmy nebyly tolik úspěšné

I když se může zdát, že opak je pravdou, smutnou skutečností zůstává, že komiksové filmy nikdy nedosáhly potenciálu, který jim mnozí přisuzovali. Ne snad, že by komiksové filmy neuměly vydělat - dokonce i provar, jakým byl Batman vs. Superman, utržil přes 800 milionů! Z hlediska historie filmu se však může jednat o pravidlo "rychle nabyl, rychle pozbyl". Jenom Marvelu se totiž prozatím podařilo vyvinout jakousi souvislou kontinuitu komiksových filmů, a i jejich "wow efekt" v posledních dvou letech povážlivě opadl. Filmy ze stáje X-Men se za stejný počet dílů stihly několikrát lehce restartovat a dlouhodobý plán dalšího rozvoje je v jejich případě spíše nereálný. I vidina souvislého filmového seriálu je však víc, než co se podařilo prozatím filmům ze světa DC nebo Spider-Mana.

Komiksová bublina již v zásadě splaskla - jinak bychom viděli bující seznamy filmů z každé stáje, nikoliv jejich sešněrovávaný počet. Warner se sice snaží počet svých filmů ze světa DC navýšit, kriticky jde však o propadáky - a to může publikum tolerovat jenom po určité období. I přes vysoké tržby v prvním týdnu totiž již zmíněný Batman vs. Superman zaznamenal rekordní propad o 69% v týdnu druhém. Také série X-Men se sice před pěti lety úspěšně zrestartovala, nyní však kapacity na další filmy ve stejné kontinuitě vyčerpala - aktuální Logan je ostatně brán jako poslední film Hugha Jackmana, hlavního tahouna značky. Dokonce i Marvel už snížil své plány na dvojfilm Infinity War, který bude nově jenom jedním snímkem… Celé vlně zkrátka dochází dech.

Komiksové filmy sice přejaly blockbusterovou štafetu a přinesly celou řadu zajímavých filmových inovací, neplatí však za tak silnou značku, za jakou byly ještě před pěti lety brány. Krom marvelovského seriálu stojí za historickou zmínku ostatně jen čtyři významnější bijáky - první Spider-Man, první X-Men, Temný rytíř a X-Men: První třída. Zbytek nejčastěji varioval to, co přinesly právě tyto snímky. A počet možných permutací již dochází.

Neznamená to, že komiksové filmy ustoupí z dvorany slávy hned - stejně jako však před pěti lety působily jako zaručený trhák, který ovládá Hollywood, za dalších pět let mohou vypadat jako jistojisté béčko. Co nahradí jejich roli, je momentálně otázkou. Než se tak však stane, vychutnejte si od tohoto čtvrtka jeden z pravděpodobných vrcholů této éry, x-menního Logana.