Životní cesta nejúspěšnějšího českého zpěváka všech dob
2. 10. 2019 – 10:26 | Magazín | Michal Burkoň | Diskuze:
Karel Gott, historicky nejúspěšnější zpěvák v naší republice, jehož popularita sahá daleko za hranice našeho státu, podlehl těžké nemoci. Zemřel v úterý krátce před půlnocí v kruhu rodiny. Za svoji více jak šedesátiletou kariéru získal 42 Zlatých slavíků a pyšní se přívlastky jako Zlatý hlas Prahy, Božský Karel, Mistr nebo Zlatý slavík. Jeho šarmu podlehlo několik generací žen.
Karel se narodil v roce 1939 v Plzni, ale od malička žil v Praze. Již od mládí toužil stát se malířem, po ukončení školní docházky se neúspěšně pokusil o studium výtvarného umění. Vyučil se elektromontérem a začal pracovat v ČKD. Souběžně s prací se začal věnovat své druhé lásce a to hudbě a zpěvu, aby mohl roku 1957 poprvé stanout před publikem. Zpěv ho uchvátil natolik, že opustil zaměstnání a začal studovat konzervatoř.
1958 - 1980: První úspěchy a růst popularity
Roku 1958 se Karel zúčastnil pěvecké soutěže Hledáme nové talenty, kde se umístil na prvním místě. Velký přelom v jeho kariéře nastal v roce 1962, kdy dostal nabídku na angažmá do divadla Semafor a v témže roce vyhrál rozhlasovou hitparádu s písní „Až nám bude dvakrát tolik“, kterou nazpíval jako duet se zpěvačkou Vlastou Průchovou. Další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat a v roce 1963 vyhrál Karel Gott s písní Oči sněhem zaváté čtenářskou anketu časopisu Mladý svět Zlatý slavík 1963. O dva roky později tedy v roce 1965 odchází z divadla Semafor a s bratry Šteidlovými zakládá vlastní divadlo Apollo a stává se jeho hlavní hvězdou. Roku 1966 se účastní festivalu populárních písní v Bratislavě a získává Bratislavskou lyru za píseň Mám rozprávkový dom.
Roku 1967 se rozpouští divadlo Apollo, které založil s bratry Štaidlovými a Gott odchází na 7. měsíců trvající angažmá do USA. Tento rok, kdy Gott pobývá ve Spojených státech se podařilo, jeho velkému rivalu Waldemarovi Matuškovi vyhrát Zlatého slavíka. Karel Gott ale nezahálí, sklízí velké úspěchy v USA, Kanadě, východní i západní Evropě a vychází mu jeho první album. Po návratu se pouští pilně do práce i na domácí scéně a jeho jméno začíná zdobit přívlastek Zlatý hlas Prahy.
Roku 1968 se Gott účastní s písní Tausend Fenster, uznávané pěvecké soutěže Eurovision Song Contest. Soutěž sice nevyhrál, obsadil 13. místo, ale stává se velice oblíbeným v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Tímto se nastartovala jeho hudební zahraniční kariéra.
V tomto roce začíná také jeho spolupráce s Karlem Svobodou. Jejich první počin byla píseň Lady Carneval, která patří dodnes mezi velké hity tohoto slavného zpěváka. Karel Svoboda byl jedním z mála skladatelů, kteří dokázali Gottovi zajistit skutečně kvalitní domácí repertoár. Písně Mistrál, Nápoj lásky č. 10 nebo Čau lásko jsou dodnes uznávanými hity.
V roce 1977 Karel Gott podepisuje Antichartu a text této charty přečetl 4. února 1977 v Divadle hudby. V tom samém roce se účastní natáčení písně Můj bratr Jan, která byla věnovaná jako úcta Janu Palachovi. Roku 1977 získává Karel Gott titul zasloužilý umělec.
1980 - 1989: Zlatá éra
V 80. letech začíná Gottova popularita dosahovat vrcholu jak v Československu tak i v zahraničí. Vystupuje jak u nás, tak v Sovětském svazu a jinde v Evropě, obzvlášť v Německu je velmi populární. Svůj repertoár obohacuje o lidové písně a začíná se také objevovat ve filmech. V této době se také začíná objevovat Karlovi konkurence v podobě začínajících zpěváků. Tito mladí zpěváci však jen na krátko přerušili Karlovo kralování. 30. dubna roku 1985 získává Gott nejvyšší vyznamenání, jaké se udělovalo za zásluhy v oblasti umění, a to titul národní umělec. Vůbec poprvé získal toto ocenění zpěvák populární hudby. Karel toto ocenění získal za několikaletou reprezentaci Československa jak v cizině tak i za velké umělecké výkony u nás. Roku 1989, krátce před Sametovou revolucí, oslavil Gott 50. narozeniny. Po tomto období má svá nejlepší léta již za sebou, takže přestává usilovat o první příčky v hitparádách a snaží se spíše dát přednost pečlivému a decentnímu výběru písní před líbivostí.
Roku 1989 mu byly také vyčítány jeho vztahy s komunisty.
1990 - současnost
Roku 1990 Karel Gott zvažuje, že by ukončil svoji kariéru. Na rozloučenou se svými fanoušky uspořádal obrovské turné po halách Československa a Německa, ale tato turné byla tak velice úspěšná, že se Gott rozhodl kariéru neukončit. Roku 1992 vyšlo Karlovi nové album s názvem Když muž se ženou snídá a toto album se stalo nejprodávanější deskou tohoto roku. Stejnojmenné album slavilo také velký úspěch i v dalších letech.
V lednu roku 1993 zakládají spolu s Františkem Janečkem agenturu Goja. Téhož roku v květnu založil Karel Gott nadaci, která měla pomáhat dětem policistů, kteří zemřeli při výkonu služby. Nadace se jmenovala Nadace Karla Gotta Interpo a Gott věnoval při založení této nadaci čtyři miliony korun. Další partneři, kterými byli František Mrázek a Miroslav Provod věnovali nadaci každý půl milionu korun. Během 90. let se také Gott věnoval stále více a více malování, což byla po hudbě jeho druhá láska a jeho obrazy sklízely úspěch jak u nás tak i v zahraničí.
Roku 1996 byla obnovena anketa Český slavík, která navázala na Zlatého slavíka a Karel získal s velkým náskokem první místo. Tuto pozici si udržel, kromě roku 1998 a 2012, až do roku 2016, kdy dostal svého již 41 slavíka. Velkým koncertem ve Spojených arabských emirátech a v Číne, dále na Eurovizi, kde vystupoval pred 600 miliony diváky završil úspěšně svá koncertní 90. léta.
28. října roku 2009 získal Karel Gott Medaili za zásluhy I. stupně, kterou mu předal prezident České republiky. Od městské části Prahy 5 dostal jako významný občan medaili za přínos městu. V témže roce a to 2. listopadu se stává čestným občanem svého rodného města Plzně a je uveden hejtmankou Miladou Emmerovou do Dvorany slávy Plzeňského kraje. Za propagaci česko - ruských vztahů získává v dubnu roku 2011 pamětní medaili Josefa Jungmanna a pár měsíců nato, v červnu téhož roku přebírá v Moskvě Řád Jurije Gagarina. Ve stejném roce se umístil na třetím místě v anketě Gentleman PRO 2011.
Rok 2015 nebylo pro Karla Gotta dobré období. V říjnu tohoto roku mu bylo diagnostikováno nádorové onemocnění mízních uzlin. Po náročné léčbě bylo médii v březnu 2016 oznámeno, že Karel Gott nad rakovinou zvítězil.
Důležité ženy Karlova života
První ženou Karla Gotta v letech 1962 - 1963 byla česká herečka Evelyna Steinmarová, známá např. z filmu Tajemství hradu v Karpatech. Seznámili se během Gottových studií zpěvu. Karel herečku rozmazloval různými dárky, ale přesto jejich vztah vydržel jen necelý rok.
Ženou číslo dva v Karlově životě byla roku 1972 tanečnice Antonie Zacpalová, kterou Karel poznal při natáčení písně Lady Carneval, kde zazářila jako tanečnice. Vše ale skončilo, když se Karel dozvěděl, že s ním Antonie čeká dítě. Karel se na dceru Dominiku přišel podívat až po půl roce.
V letech 1984 až 1989 chodil Karel s kráskou Jitkou Svobodovou, potkal ji v baru a hned se do ní zamiloval. S touto ženou to vydrželo Karlovi 5 let. Pomohla i vyvrátit spekulace, že je Gott homosexuál, které kolovaly zejména v Německu. A to tak, že se nechala vyfotit se Slavíkem téměř nahá. Ale rozchod přišel ve chvíli, kdy se tato smyslná kráska dozvěděla, že Karel čeká další dceru.
Další ženou v Karlově životě byla mladá Iveta Kolářová, se kterou se zapletl ještě když byl ve vztahu s Jitkou Svobodovou. Toto mladé děvče strávilo s Karlem roku 1986 noc plnou vášně, ze které vznikla další dcera Lucie, která byla důvodem rozchodu s Jitkou. Gott se však o tuto dceru již postaral a koupil jí a její matce na Vinohradech byt.
Pátá přítelkyně mu byla představena roku 1989 jeho kamarádem a jmenovala se Martina Zbořilová. S ní Karel žil celých 5 let. Vztah ale také nevydržel, důvodem byla Martiny touha po společném bydlení a založení rodiny. To Gottovi nebylo po vůli a vztah ukončil. Martina po té odjela do USA, kde se seznámila se svým nynějším manželem režisérem Milošem Formanem.
Na kanadské ambasádě roku 1994 se Gott seznámil s další ženou Manuelou Pechovou, která hned při prvním pohledu na něj věděla, že budou spolu žít. Získala místo v agentuře Goja, kterou Gott založil a Karel o ní dokonce složil hit Kakaová. Tato krasavice byla snad první ženou, od které dostal kopačky sám Gott. Když odjela na dovolenou do Kanady, tak se již jejího návratu mistr nedočkal.
Nástupkyně Manuely a další ženou Karla Gotta byla Ilona Hermová. Nejdříve jen pracovala tři roky v agentuře Goja, po té přeskočila jiskra a stala se také Karlovou milenkou. Jako jediná z jeho žen o sobě tvrdí, že Karla nikdy nemilovala.
V letech 1997 - 1999 chodil Karel Gott s Marikou Sörösovou. S touto blondýnkou se seznámil v Berlíně na jednom se svých koncertů. Všiml si jí mezi fanoušky a nemohl odolat a ještě ten večer ji pozval na večeři. Byli spolu dva roky, společný život překazila žárlivost a Gott ze vztahu utekl. Marika jako odškodné dostala bavoráka a vilu za Prahou.
Na koncertě v Düsseldorfu roku 1999 mistr poznal svou další ženu, byla jí Taťána Smutná. Tenkrát byla ještě vdaná, když se seznámili. Karel ji poskytl oporu ve chvíli, kdy jí zemřela matka a ona se do něj zamilovala. Jejich soužití provázely žárlivé scény, jelikož se Gott na začátku stále ještě scházel se svou bývalou přítelkyní Marikou. Vztah Taťány a Karla začal chládnout a rozešli se.
Od roku 1999 žije Karel Gott se zpěvačkou a moderátorkou Ivanou Macháčkovou, nyní Gottovou. Seznámili se na předávání cen TýTý, kde mistrovi okamžitě padla do oka. V dubnu roku 2006 se jim narodila dcera Charlotte Ella. 7. ledna 2008 odjeli do Las vegas, kde se vzali. Téhož roku a to v květnu se jim narodila druhá dcera Nelly Sofie.
Karel Gott ve filmu:
Ani v tomto oboru nebyl Karel Gott vyjímkou a snad jako skoro každý zpěvák se nevyhnul filmu. Se svými rolemi se nezžil nejlépe. Je to především výborný zpěvák, ale mluvený projev, jak na koncertech, tak ve filmech, byl pro mistra trošku problém. Sice stále čeká na svou velkou hereckou příležitost, ale sám o svém filmovém mluveném projevu nemá vysoké mínění.
Vůbec poprvé se objevil ve filmu Kdyby tisíc klarinetů (rež. Ján Roháč, Vladimír Svitáček) roku 1964, kde si zahrál mladého zpěváka Benjamina Nováka. Zahrál si po boku herců ze Semaforu. Již v tomto filmu ho nelichotivě srovnávali s lepším projevem W. Matušky. Roku 1964 propůjčil svůj hlas Karlu Fialovi ve westernové komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera (rež. Oldřich Lipský). Další role, kde si zahrál jako zpěvák, byly roku 1966 filmy Revue v mlze (rež. Eman Kanera ), roku 1967 Mučedníci lásky(rež. Jan Němec) a Ta naše písnička česká (rež. Zdeněk Podskalský). Roku 1969 si zahrál Trubadúra ve filmu Strasti Otce vlasti (rež. Karel Steklý).
V 70. letech hrál potom sám sebe ve filmech Romance za korunu (1974, rež. Zbyněk Brynych) nebo Parta hic (1976, rež. Hynek Bočan). Roku 1974 dostal Gott svou jedinou větší roli v muzikálu Hvězda padá vzhůru (rež. Ladislav Rychman), kde hrál roli Jiřího Švandy. Muzikál však nesplnil očekávání diváků. Sám Karel přiznal, že není z výsledkem filmu spokojen. Natáčení trvalo více než rok a Karla to vyřadilo z pěveckého vystupování, což si na vrcholu své kariéry nemohl dovolit. Do dalšího, tak náročného projetku, se již pouštět nechtěl.
Další malou roli si zahrál roku 1992 v minisérii Uctivá poklona pane Kohn (rež. Jitka Němcová) a téhož roku 1992 se Gott objevil ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag (rež. Věra Chytilová), kde si zahrál malou roli a to sám sebe. Roku 2001 následovala dvojrole Lucifera a Pánaboha v pohádce Z pekla štěstí 2 (rež. Zdeněk Troška).
Další role, které získal byly v roce 2004 v Kameňáku 2 (rež. Zdeněk Troška) a roku 2005 Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (rež. Vladimír Morávek). Objevil se také vyjímečně i v německých filmech nebo seriálech.
Roku 2008 jsme ho mohli vidět v malé roli ve filmu Nestyda (rež. Jan Hřebejk) nebo roku 2009 ve filmu Veni, vidi, vici (rež. Pavel Göbl). Roku 2013 se objevil v českém seriálu Škoda lásky (rež. Jan Hřebejk), kde si zahrál sám sebe. Roku 2014 sme jej mohli vidět v pokračování slavné české komedie, a to ve filmu Dědictví aneb Kurva se neříká (rež. Robert Sedláček). V roku 2016 se mihl v české muzikálové komedii Decibely lásky (rež. Miloslav Halík).
Také písně Karla Gotta provázejí velkou řadu českých filmů nebo seriálů. Jako asi nejznámější je česká pohádka Tři oříšky pro Popelku ( 1973, rež. Václav Vorlíček), v níž zazněla dodnes velice populární píseň Karla Svobody Kdepak ty ptáčku hnízdo máš? Další písně, které zní v českých filmech jsou například Vůně mléka z filmu Parta hic z roku 1977 (rež. Hynek Bočan ). Píseň To musím zvládnout sám, kterou můžeme slyšet ve filmu Jak básníkům chutná život z roku 1988 (rež. Dušan Klein). Další píseň, která stojí za zmínku je Trezor z české komedie Pelíšky z roku 1999 (rež. Jan Hřebejk), a spoustu dalších známých i méně známých písní Karla Gotta můžeme dodnes slyšet ve filmech a seriálech. Jedna z posledních, s názvem To stárnutí zrádné, je píseň, která zazněla v již zmíněné české muzikálové komedii Decibely lásky.