Málokdo by řekl, že hrajete už víc než 12 let. Jaké byly začátky? Hledání, co budete hrát?
Jasně, že jsme hledali, ale úplně na začátku všeho byla oslava mýho otce. S bubeníkem Matesem jsme pro něj nazkoušeli k narozeninám asi tři písničky. Takže možná díky tomuhle večeru spolu dneska hrajeme.

A co vás s Matesem dalo dohromady? Tátové muzikanti?
Jelikož Matesův a můj táta spolu dělali v divadle, tak jsme se často vídali. Tátové mají taky kapelu (Mediterian - pozn. autora), takže jsme k nim chodili do zkušebny, koukali na to, bavilo nás to. A s ostatníma klukama, s Pepou a s Coopim jsme se potkávali na různých koncertech. Tak dlouho, až jsme se sešli v jedný kapele.

Měli jste nějaké hudební vzory, když jste začínali?
Měli, konkrétně třeba The Police nebo Depeche Mode. První píseň, kterou jsme hráli, si pamatuju úplně přesně, byla to cover verze od Oasis - Wonderwall, a zpívala to s námi zpěvačka, která hrála s tátou v kapele.

Asi nebude těžké uhádnout, jaký byl tvůj první hudební nástroj...
Jelikož táta je kytarista, tak samozřejmě kytara. Vlastně mě k tomu postupně vedl a brzy mě to vzalo.

Jak vznikají v Mandrage nové písničky, jak je tvoříte ?
Děláme to komplet jako kapela, ale vždycky přijde někdo s prvotním nápadem, většinou tak asi ze 70% to bývá Pepa Bolan, zbytek nosíme my a
Společně to pak dáváme dohromady.

Texty dělá výhradně Pepa?
Jasně, to je jeho parketa.

zdroj: iREPORT.cz

A jak probíhá nahrávací proces?
Z našich zkušeností jsme zjistili, že je lepší, když ve studiu nesedí úplně celá kapela, pak dochází k dlouhým debatám a dohadům, je to ztráta času a ve finále i ztráta peněz. Takže většinou jezdíme do studia ve dvou nebo třech. Máme kamaráda v západních Čechách, který má menší studio. Uděláme nějakou přípravu, pak pohodička, dáme si pivko, panáčka, prodiskutujeme to a potom jdeme točit na vostro.

Už prý děláte na další desce, jak jste daleko?
Upřímně, jsme teprve na začátku. Není moc času.

Jaké jsou vaše nehudební zájmy a záliby? Z tebe prý měl být sportovec.
Třetina kapely má sport ráda sport, třetina ho naopak nesnáší. (smích) No já konkrétně miluju fotbal, už od mala jsem chtěl být fotbalista, pak se to ale nějak zvrtlo a začal jsem dělat muziku. Jsem s tím spokojenej. Vlastně ani přesně nevím, jaký záliby mají kluci z kapely, protože ta hudba se kolem tebe prostě točí dennodenně a na nic jinýho už moc času nezbývá.

Během léta vás čeká dobrých třicet open airů, ne-li víc. Máš raději velká pódia pod širým nebem než třeba klubové prostředí?
V létě, během festivalové sezóny, jezdíme v podstatě obden. Volno máme vždycky až v zimě, a to většinou spíš až začátkem roku. Letos to vypadá podobně. Těším se na každý hraní venku - ideální je, když ještě vyjde počasí. A když nevyjde, nám to zas tak vadit nemusí, my hrajeme pod střechou, haha. Ne, vážně, to se nedá srovnávat - fesťáky nebo kluby - každý to prostředí má něco do sebe. Na open airech se mi líbí ta mohutná masa fanoušků, zároveň mám ale rád i menší klubový koncerty, kde je kontakt s tím publikem úplně jinej a jedinečnej. Každopádně se teď hlavně těšíme na Okoř se šťávou, minulej rok to bylo super.

zdroj: iREPORT.cz