Saxána a Lexikon kouzel

Prvním zaručeným receptem na zklamání z pohádky je návrat k dlouhé roky zapomenuté značce. Příkladem za všechny je smutný druhý díl Saxány. Problémů se nabízí hned několik: zaprvé, jen málokdo se chce ujistit, že jeho někdejší dětští hrdinové opravdu zestárli. Za druhé, zatímco během totality byly pohádky pro mnohé filmaře jedinou možností realizace a režim je bohatě podporoval, v dnešní tržní filmařině hledají mnohé talenty uplatnění jinde, a pohádky si musejí vystačit s minimem financí. Nikde to nebylo tak markantní jako na srovnání staré a nové Saxány.

zdroj: tisková zpráva

Princezna ze mlejna 2

Filmová pokračování to často mají velmi těžké, avšak zdaleka nejnáročnější jsou v tomto ohledu pohádky. Jak totiž smysluplně navázat na jejich nejčastější konec ve stylu “a žili spolu šťastně až do smrti”? Princezna ze mlejna 2 jako pokračování dost možná nejlepší Troškovy pohádky se bohužel rozhodlo přitopit pod kotlíke pitvoření v tuzemských vodách obzvláště oblíbených "pohádkových postav", jehož výsledkem bylo utrpení všech soudných diváků.

zdroj: tisková zpráva

Z pekla štěstí 2

Jen o dva roky pozdější druhý díl Z pekla štěstí je na tom podobně, leč ještě hůře. Navíc právě tato pohádka skrze účast Karla Gotta vycementovala cestu nechvalné praktice vybírání si nehereckých celebrit do rolí vedlejších postav. Skutečnost, že film vydělal skoro 20 milionů korun však znamenala, že se jeho finanční úspěch rozhodli mnozí zopakovat...

zdroj: tisková zpráva

Kozí příběh - Pověsti staré Prahy

V posledních dvou dekádách se na západě objevila nová sorta filmových pohádek, totiž ty digitálně animované. Kreslené pohádky u nás mají dlouho tradici, i pro ně však platila podobná předrevoluční realita jako v případě hraných pohádek. Československá animovaná tvorba byla navíc na světové špici - což se bohužel o našich soudobých digitálních animátorech již říct nedá. Ve srovnání se zahraničními animáky totiž bohužel Kozí příběh pokulhává na všechny čtyři nohy, a to nejen co do technické stránky, ale i té příběhové a komediální.

zdroj: tisková zpráva

Labakan

Mlha nostalgie často vytváří dojem, že problematické filmové pohádky jsou toliko porevoluční záležitostí. Jedním z důkazů, že to nemusí být nutně pravda, je ale Labakan natočený již v 50. letech. Společná československo-bulharská produkce sice mohla nabídnout i kapku exotiky, příběh o záměně navíc teoreticky slibuje i příjemnou zápletku. Nemastná a neslaná režie spolu s vyprávěním ovšem diváky nudí od počátku do konce.

zdroj: tisková zpráva

Šmankote, babičko, čaruj!

Především v televizní sféře by šlo najít celou řadu dalších katastrofálních pohádek, kterých chybí rozpočty i tvůrčí snaha, za to se však snaží vytvořit pohádkovou atmosféru dle velmi omezené definice, ignorujíc kořeny klasických pohádek. Pravděpodobně nejhorší porevoluční počin však vznikl v roce 1998 a má ho na svědomí režisér Zdeněk Havlíček. Jeho celovečerní debut recyklující Hloupého Honzu postrádá unci umu a atmosféru, která by stála za řeč. V tehdejší televizní sféře by z něj možná byl jednooký mezi slepými, na poli kinotvorby si však vedl radikálně hůře. 

zdroj: tisková zpráva