Vydáním alba Turbošansón jste se přidali do stáje Supraphonu. Co si od nové spolupráce slibujete?
Mám pocit, že Poletíme?? znají především lidé, kteří se o hudbu aktivně zajímají. Od velkého vydavatele si jednoduše slibujeme to, že nás předhodí i těm ostatním. Lidem, kteří hudbu sice mají rádi, a přesto nemají příliš času jezdit po festivalech nebo sedět na netu. Když něco dělám a vím, že to je dobré, tak vynaložím veškeré úsilí k tomu, aby se to dostalo k co nejvíce lidem. Rozhodnutí líbí nebo nelíbí, přijdu na koncert nebo nepřijdu, koupím desku nebo nekoupím, je pak na nich. Album Turbošansón se za nás velmi povedlo a my jsme ve skvělé koncertní formě, tak teď to chce velkou lopatu, která to bude, jak jsem řekl, házet na ty lidi. Jak se to Supraphonu povede, se uvidí.

Turbošansón je hodně našláplé a energické album. Jak se vám povedlo přenést koncertní atmosféru na desku se studiovým zvukem?
Protože nad studiem JáMOR, kde jsme desku natáčeli, je neviditelným písmem napsáno: "JáMOR - žádné sraní, jen radostné hraní hned po zadrátování". Když to zjednoduším, prostě jsme toho hodně dali rovnou naživo. Hlavně z nás, díky přístupu skvělého Ondřeje Ježka, který nám desku produkoval a nahrával, opadla taková ta studiová tréma, což jsme velmi potřebovali, jelikož to byl - ne tak zcela naší vinou - už druhý nahrávací pokus.

Název pro váš žánr se hledá složitě. Pojmenováváte alba podle žánru, na který se zrovna cítíte? Byli jste předloni spíš kántry a teď jste spíš šansón?
My jsme Poletíme?? Chvilku punk, chvilku kántry, pak jazz a swing a tak dále. Jde o to, co jaká písnička zrovna chce a o co si hlavně řekne text, který je pro nás nejdůležitější. Předposlední album Kroskántry bylo přímo věnované odkazu naší české country. Bylo tak vymyšlené. Turbošansón jsou více příběhy, kde výrazně uslyšíte piano, méně pak banjo. Proto je to ten šanson a turbo proto, že by nás to hrát pomalu nebavilo. Na hraní pomalu je ještě totiž čas.

Pokračování rozhovoru naleznete v odkazu:

zdroj: iREPORT.cz