Za trnkovým keřem (1980)
Poslední část volné trilogie ze šumavských lesů, uzavírající příhody hajného Straky a jeho vnuka Vény, hrdinů předchozích dvou dílů nazvaných Pod Jezevčí skálou a Na pytlácké stezce. I tentokrát přijíždí Véna k dědovi do krásných šumavských vrchů, aby tu prožil další nezapomenutelné prázdniny.

Jeho naivně okouzlený pohled na přírodu už díky věku a dědovi, který jej učí porozumět životu a zákonům přírody, vystřídal chápavější pohled, kdy chlapec pochopil, že přírodu je třeba chránit a taky se o to svým dětským způsobem pokouší, což je příčinou řady komických situací, které však hajnému Strakovi na starostech spíš přidají, než naopak.

Prázdniny pro psa (1980)
Malý Petr tráví své letní prázdniny na venkově u dědečka a babičky ve společnosti rozpustilého velšteriéra Bleka, svěřeného do jeho péče maminčinou přítelkyní. Petr má problémy nejen se psem, jehož se zmocní zlý pan Plavec, ale i s partou místních dětí, která se na pražského kluka zpočátku dívá nevraživě. Posléze ale spojí své síly a pokoušejí se Bleka z rukou nenechavého pana Plavce osvobodit. Blek ale mezitím podhrabal klec a zmizel. Podaří se Petrovi Bleka najít, nebo bude muset vrátit maminčině přítelkyni psa Cézara, kterého mu rodiče přivezli za vysvědčení ...?

Na pytlácké stezce (1979)
Malý Vašek Straka nechce jet s rodiči k moři do Bulharska, a proto si vymyslí plán: před odjezdem uteče a sám se tajně vypraví za dědečkem, hajným na Šumavě. Z toho je samozřejmě velký průšvih, ale nakonec má Vašek vyhráno. Může zůstat u dědy a prožívat další zajímavá lesní dobrodružství.

Upír ve věžáku (1979)
Láďa je malý kluk, co rád čte brakovou literaturu a má velkou fantazii. Usmyslí si, že přítel jeho sestry Evy je upír, a tak ho spolu s bratrem podrobí různým zkouškám, které ve svém důsledku způsobí, že se Eva s přítelem opravdu rozejde. Že to nakonec musí Láďa dát zase do pořádku, je v téhle komediální hříčce nasnadě. Zvídavého Láďu si v komedii zahrál Tomáš Holý, už navždy herec dětských rolí, jeho sestru Dagmar Veškrnová a nápadníka Josef Abrhám.

Jak dostat tatínka do polepšovny (1978)
Při premiéře pokračování své dnes už proslavené komedie o malém Vaškovi a jeho rodičích Jak vytrhnout velrybě stoličku autorka a režisérka Marie Poledňáková uvedla: "Druhá část, respektive volné pokračování, byla napsána vlastně před uvedením hry Jak vytrhnout velrybě stoličku. Takže podnětem nebyl úspěch díla, ale skutečnost, že v jeho závěrečných scénách vznikla velice zajímavá situace. Vystihli to i herci a v posledním období natáčení si sami vymýšleli scény, domýšleli osudy svých postav; k fabulování se přidal postupně celý štáb. A ústřední myšlenka? Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o příběh lehký, úsměvný. Jestliže se však zamyslíme hlouběji nad problémem neúplné rodiny i jejího znovuvybudování, vytěžíme asi víc zajímavých poznatků. Luboš a Anna, Vaškovi rodiče, se ocitají ve složité situaci.

Jeden druhého se snaží pochopit, respektovat rozdílnost povah - zpočátku hlavně kvůli dítěti. A není lehká ta cesta, na níž se má znovu upevnit vztah už jednou narušený. Situace, která nastala, je dost kuriózní: dva lidé, muž a žena, se po osmi letech opět setkávají, znovu se poznávají. Tento problém mě tedy zaujal - a také dětský svět, svět s jeho sny, touhami, svět, který se prostě nechce smířit s něčím, co se neshoduje s jeho představami o dobru a spravedlnosti." Skvělá letní komedie, v níž, jak říká autorka, opravdu nejde jen o humor, byla natočena před více než dvaceti lety. Přesto nás zaručeně bude bavit i nadále.

Pod jezevčí skálou (1978)
Dobrodružství pražského kluka v hájence uprostřed krásné šumavské přírody. Ten kluk se jmenuje Vašek a rodiče jsou nuceni nechat ho nějaký čas u dědy, hajného Straky, který žije sám a svého vnuka vůbec nezná, protože se synem se kdysi rozešel ve zlém a s jeho rodinou se od té doby nestýkal. Ani nyní se mu vůbec nelíbí, že by se měl o vnuka postarat. Však mu také hned první den Vašek téměř podpálí chalupu, když se pokouší vařit vejce. Hajného nelibost však přece jen poněkud usmiřuje Vaška bezprostřednost a jeho zájem o přírodu a zvířata, a tak ho bere na své pochůzky a ukazuje mu les a krásy zimní Šumavy. Při stopování lišky, kdy se Strakův pes nechá strhnout a pronásleduje jezevce až do nory, kde mu jezevec zatarasí zpáteční cestu, aby ho zahubil. Nebezpečné okamžiky, které Vašek se Strakou zažijí při pokusech o záchranu psa nakonec oba přece jen definitivně sblíží.

Pod Jezevčí skálou je dětský film natočený režisérem Václavem Gajerem v roce 1978. Film pojednává o vztahu hajného (Gustáv Valach) zvyklého na samotu a jeho vnuka (Tomáš Holý), kterého mu z města přiveze snacha na prázdniny. Děda moc nadšený není, ale kluk je zvídavý a děda je nakonec rád, že může někomu své zkušenosti předávat.

Jedná se o první části volné trilogie o dobrodružstvích malého Vaška uprostřed šumavské přírody. Následovaly filmy Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem.

Setkání v červenci (1978)
Jakub na střední škole těžce bojuje s angličtinou. Má ovšem movité rodiče, a ti pro synka nelitují peněz. Zaplatí mu prázdninový pobyt v jazykovém táboře, kde se má připravit na reparát. Když mladík dorazí na místo, zažije otřes: jeho lektorkou je nenáviděná profesorka Klára Fišerová, právě ta, která ho nechala propadnout! Navíc má s sebou pětiletého synka Davida, a ten je pěkné kvítko. Jakub je znechucen vývojem událostí a rozhoduje se pro rafinovaný protitah. Celá věc se mu ale vymkne z ruky i ze srdce.

Ať žijí duchové (1977)
Hrdiny veselé dětské hudební komedie Ať žijí duchové jsou chlapci a děvčata, kteří vytáhnou do boje proti některým dospělým ze své obce, když chtějí proměnit starý hrad v zemědělský objekt. Za vydatné pomoci duchů obývajících zchátralou budovu se jim podaří dosáhnout cíle - hrad je opraven a předán do péče dětí ...

Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977)
Nadmíru čilý a podnikavý školák Vašek žije sám s maminkou, ale ta se po večerech víc než jemu věnuje baletu. "Všichni kluci mají tátu, jenom já nemám ani psa!" stěžuje si Vašek, a tak se mamince snaží nějakého nového manžela (a sobě tatínka) "dohodit"... Na rekreaci při tom narazí na sympatického Luboše... Mimořádně úspěšná rodinná komedie Marie Poledňákové stojí i poněkolikáté za zhlednutí nejen díky zajímavé zápletce a vtipným dialogům, ale především pro skvělé herecké výkony Jany Preissové, Františka Němce a především neodolatelného Tomáše Holého.

Marečku, podejte mi pero! (1976)
Jiří Kroupa, mistr v továrně na zemědělské stroje, by mohl povýšit - musel by ovšem vystudovat večerní průmyslovku. Pan Kroupa se tomu vehementně brání, nakonec však podlehne naléhání členů dílenského výboru a na školu se dá zapsat. Stejný vzdělávací ústav navštěvuje i jeho syn, přes den dokonce sedává v téže lavici. Náhle se ukazuje, že tatínek má mnohem horší prospěch než jeho ratolest. Dokáže si rodič napravit reputaci a obstát před profesory i spolužáky?

Marečku, podejte mi pero! Je prvním filmem, ve kterém se Tomáš Holý objevil. Stalo se tak vlastně náhodou, když onemocněl dětský herec, kterého sehnala produkce. Všichni si jistě vybavujete scénu, kdy malý školák vejde do třídy a podá učiteli  chemie vzkaz od ředitele školy.

Staňte se fanoušky Tomáše Holého a jeho filmů:
Fanklub Tomáše Holého
Fanklub Za trnkovým keřem
Fanklub Prázdniny pro psa
Fanklub Na pytlácká stezce
Fanklub Upír ve věžáku
Fanklub Jak dostat tatínka do polepšovny
Fanklub Pod jezevčí skálou
Fanklub Setkání v červenci
Fanklub Ať žijí duchové
Fanklub Jak vytrhnout velrybě stoličku
Fanklub Marečku, podejte mi pero!