S BULVÁREM NEMLUVÍM

Michale, za poslední dva dny máš za sebou desítku rozhovorů. Jaká otázka tě zatím nejvíc překvapila nebo pobavila, na jakou si ještě za týden vzpomeneš?
Dělal jsem rozhovor do jednoho časopisu a bylo to spojené ještě s focením, což není moje oblíbená disciplína. Ten rozhovor ale probíhal skvěle a musím říct, že takhle skvěle jsem si dlouho nepopovídal. S redaktorem jsme spolu seděli asi čtyři hodiny. Byl to dost otevřený rozhovor a myslím, že se líbil i čtenářům, alespoň z těch pár reakcí, které jsem zachytil. Někdy je to totiž přesně naopak - přijde novinář, který je vystresovaný a je na něm znát, že někam spěchá. To vzhledem k téhle práci chápu, ale potom podle toho ty rozhovory vypadají. Takže jsem pokaždé rád, když máme čas a prostor nastavit se na podobnou vlnu a pobavit se v klidu.

Jakou máš ty osobní zkušenost s novináři?
Z 95% dobrou. Jednou jedinkrát jsem dělal rozhovor s bulvárem. Sám o sobě jsem o to nestál, ale přemluvili mě. Dnes už bych se nenechal, ale to si prostě musíš vyzkoušet na vlastní kůži. Tenkrát mělo jít o turné k desce, ale redaktor se mě ptal na úplně jiné věci, o kterých jsem se já vůbec nechtěl bavit. Na ty věci jsem neodpovídal, ale když mi pár minut před uzavírkou přišla autorizace, našel jsem tam věci, které jsem vůbec neřekl, úplné nesmysly. Naštěstí jsem znal zástupce šéfredaktora, kterému jsem rychle zavolal a on to na poslední chvíli stáhnul. Už je to ale asi šest nebo sedm let.

Chápu. Nemám z tebe pocit, že bys zrovna ty stál o to být slavný tímhle způsobem.
No o tento způsob slávy moc nestojím, nicméně být úspěšný, když se něco povede, je, myslím, v pořádku.

Pokračování rozhovoru naleznete v odkazu:

zdroj: iREPORT.cz