Dějištěm závěrečného koncertu komorního turné bylo Divadlo Polívky U22 v pražské Uhříněvsi. Neobvyklé prostředí pro koncerty a ještě o něco neobvyklejší poloha diváka vsedě byla charakteristickým rysem celého turné.

V půl osmé už natěšení fanoušci pomalu dopíjeli své dvě decky a začali se přesouuvat z kavárny do sálu. Najít správnou sedačku dalo některým takové práce, že ještě než se stihli posadit, na podiu už se objevili členové kapely. Ti podobné organizační potíže řešit nemuseli, takže když jako poslední dílek do skládačky dorazil k mikrofonu Kryštof Michal, spustili bez jakéhokoli zdržování pohodovou Please Look at Me. Dobrá volba - většina publika zpívala s kapelou a někteří se v rámci své židle zavlnili do rytmu.

zdroj: iREPORT.cz

Zůstaneme-li na chvíli u publika, nutno Support Lesbiens připočíst k dobru, že si během let dokázali vytvořit vskutku pestrou fanouškovskou základnu. Svojí hudbou si dokázali získat obě pohlaví všech věkových skupin, ba dokonce i generací. I v uhříněvském divadle se v předsálí houfovaly celé rodiny, rodiče okolo čtyřicítky a děti lehce přes deset let. Což je milé, na druhou stranu mohli rodiče svým dětem před odchodem z domova vysvětlit, jak se odívat do divadla. Chlapec v šusťákách a mikině s Angry Birds vypadal, jako by si odskočil z hřiště. Do jisté míry neformálně však koncert pojali i pánové na pódiu, kteří se s odpovídajícím dress code taky příliš nezabývali.

zdroj: iREPORT.cz

Těžko Supportům upřít dvacet let praxe; nejeden z přítomných posluchačů si během koncertu teprve plně uvědomil, kolik vydařených hitů má tahle formace na svědomí. Pánové zahráli několik silných hitovek jako In Da Yard, English Stereo nebo Let's Dance, přičemž posledně jmenovanou si fanoušci vyložili doslovně. V tanci jim nedokázal zabránit nedostatek prostoru a některým dámám nebyly překážkou ani boty na jehlových podpatcích. Než se současná sestava poklonila naposledy, vytáhli z rukávu eso v podobě Bet My Soul aKryštof senezapomněl pochlubit, že tento hit je z jeho dílny, i když, jak záhy dodal, je už starý. Poslední dvě skladby a pak se sestava i přes hlučně protestující diváky se slovy díků vytratili z podia.

Support Lesbiens jsme v tomhle složení možná slyšeli a viděli hrát naposled, ale za tu práci, kterou za dvacet let své existence odvedli, klobouk dolů, pánové!