A Jennifer přiznala, že si musela trochu hrábnout do svých vlastních fantazií, aby role vypadala věrohodně. Když mluvila o svém vžití do postavy doktorky Julie Harris, řekla: „Byla to neskutečně zábavné a osvobozující,". V roli se pak zřejmě velmi vyžila. "Když hrajete postavu které je tak nestydatá a tyranizující, nemít zábrany si prostě musíte užít."

Do teď si udržovala velmi slušný obrázek. Jsou to právě Šéfové na zabití, kde nadává, vypráví sprosté vtipy, znásilňuje a běhá nahá po kanceláři. Na nás divácích je rozhodnutí. Je to změna k dobrému nebo špatnému?

Její filmově prořízlý jazyk však dostal své místo i mimo plátno. V rozhovoru, kdy se herečky (42) ptali, kde v sobě našla tolik odvahy vzít takovou, pro její styl, riskantní roli, odpověděla: „Když stárnete, začínáte se ve svém těle cítit mnohem lépe. Jste spokojená s tím, kým jste a získáte takový ten "se*u na to" přístup". Možná to tedy znamená, že čtyřicítkou začíná období ještě mnohem šílenější, než je třeba puberta.