Hawking přišel na základě Einsteinovy fyziky s teorií, že cesty v čase jsou možné jen do budoucnosti. I když je recept na takové výlety zdánlivě jednoduchý, s dnešními technologiemi jde o nereálnou záležitost. Kosmická loď, která by toto umožnila by musela dosáhnout rychlosti minimálně na úrovni 98 procent rychlosti světla. Pro cestující by se čas zpomalil natolik, že den na palubě by se rovnal asi roku na zemi. Tato myšlenka se již dnes může opřít i o reálný příklad, kterým je urychlovač částic v Ženevě.

Šokující diagnóza a nenaplněná touha

V roce 1963, kdy bylo Hawkingovi pouhých 21 let, mu byla diagnostikována Amyotrofická laterální skleróza. Doktoři mu tou dobou nedávali víc než 2 roky života. Stephen tak měl zemřít kolem roku 1965, čímž by připravil svět o řadu významných objevů. Není divu, že po této diagnóze upadl do depresí a ztratil smysl života. Velkou oporou mu tenkrát byl Dennis Sciama, supervizor jeho doktorských studií. Po relativně krátké době měl problém s mluveným projevem a nebyl schopen chodit bez opory. Vědec to ale nevzdal a ze světa nakonec odešel až o neuvěřitelných 53 let později, v roce 2018. Další rána však přišla roku 1985, kdy jej zápal plic připravil o hlas úplně a Stephen tak začal používat elektronický hlasový syntezátor.

Největší touhou Stephena Hawkinga byla cesta do vesmíru. Britský miliardář a zakladatel firmy Virgin Galactic, Richard Branson, mu chtěl tento sen splnit. V roce 2007, dva roky před plánovanou cestou, absolvoval jakousi přípravu v podobě tzv. parabolického letu. S komerčními lety se však až do vědcovi smrti nezačalo a sen se mu tak nikdy nesplnil.

zdroj: Profimedia

Vědecké objevy

Inspirovaný teorií časoprostoru uprostřed černých děr přichází s esejí "Singularity a geometrie časoprostoru", za niž získává nejprestižnější cenu Cambridgeské univerzity za výzkumy v oblasti matematické vědy. Společně s Rogerem Penrosem, původním autorem teorie časoprostoru uprostřed černých děr rozšířili Penroseho koncept o zbrusu nové poznatky. Společně také dokázali, že Einsteinova teorie relativity předpovídá, že čas a prostor má počátek ve velkém třesku a konec v černých dírách.

Oba dva se podíleli na vytvoření teorie s názvem "Černá díra nemá vlasy". Hawking také přišel na to, že černé díry mohou vyzařovat tepelné záření, které je dnes známo jako Hawkingovo záření a znamená, že černé díry nejsou úplně černé a důsledkem je pomalé vypařování hmoty černé díry.

Společně s Jimem Hartlem přišel počátkem 80. let s další teorií, že i čas, stejně jako prostor, má konečně rozpětí, ale nemá hranici ani okraj. To by znamenalo, že fyzikální zákony lze aplikovat i na počátku vesmíru a fyzikální i vědecké zákony by tak počátek vesmíru určovaly. 

Stephen Hawking vydal desítky knih a publikací určených jak pro odbornou, tak pro laickou veřejnost. Vědec se v některých z nich snaží popsat fyzikální zákony způsobem, aby je pochopil i obyčejný člověk. Nejúspěšnějším titulem je A Brief History of Time (Stručná historie času) z roku 1988, kde Hawking vysvětluje témata jako jsou černé díry, teorie velkého třesku a některé části složité matematiky, při čemž si vystačí pouze s jedinou rovnicí, Einsteinovou E=mc2.

Varování pro budoucí generace

Novodobý Einstein se stejně jako většina z nás domnívá, že v některé z mnoha galaxií existuje mimozemský život. Sám však lidstvo varuje před snahou navazovat s těmito formami života kontakt. Výsledek by mohl být pro lidstvo stejně fatální, jako vývoj natolik diskutované a opěvované umělé inteligence.

zdroj: Profimedia