Filmové premiéry: Zapomenutá šmoulí dobrodružství a odvážný čin v době 2. světové války

Vzrušující a napínavá pouť lesem plným kouzelných stvoření, dokazování existence holocaustu, kyberpunková legenda z dílny Masamune Shirowa, útočiště ve výbězích zoologické zahrady v době druhé světové války, podivný starý strom a mediální bouře kolem podávání léku Mediator. 13. týden tohoto roku přináší deset filmových premiér včetně příběhu sekretářky ministra nacistické propagandy, posledního filmu legendy polské kinematografie Andrzeje Wajdy, kariéry vlakového strojvůdce a celovečerního filmu vizuálního umělce Tomáše Svobody.

Šmoulové: Zapomenutá vesnice
V tomto novém, zcela animovaném filmu o Šmoulech se Šmoulinka po nálezu tajuplné mapy vydává společně se svými nejlepšími kamarády Koumákem, Nešikou a Silákem na vzrušující a napínavou pouť Zakázaným lesem plným kouzelných stvoření, aby nalezli tajemnou, dávno ztracenou vesnici dříve, než se to podaří zlému kouzelníkovi Gargamelovi. Na své dramatické cestě plné akce a nebezpečí jsou Šmoulové na stopě objevu největšího tajemství šmoulí historie!

Popírání holocaustu
Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo.

Ghost in the Shell
Kyberpunková legenda, která se poprvé objevila v roce 1989 jako manga z dílny Masamune Shirowa. Na ní roku 1995 navázala první filmová anime verze a nyní je tady v podobě hraného trikového snímku, kdy hlavní hrdince propůjčila tvář Scarlett Johansson.

Úkryt v zoo
Až za mřížemi byli konečně v bezpečí. Druhá světová válka nabízí mnoho podobně paradoxních příběhů, jako je ten o uprchlících z varšavského ghetta, kteří našli útočiště ve výbězích tamní zoologické zahrady. Šílený a nebezpečný plán se zrodil v hlavě manželky jejího ředitele. Výsledkem bylo přes 300 zachráněných lidských životů. Úkryt v zoo, drama podle skutečné události s Jessicou Chastain(držitelka Zlatého glóbu) v hlavní roli, se z velké části natáčel v České republice. I proto v něm diváci objeví řadu známých tváří a budou mít pocit, že se varšavské zoo nápadně podobá Průmyslovému paláci v Praze Holešovicích. Antonina Zabinská (Jessica Chastain) práci v manželem řízené zoologické zahradě ve Varšavě přímo zbožňuje. Se zvířaty si rozumí mnohem víc než s lidmi, nebojí se vlézt mezi neklidné slony do výběhu, je to vlastně ona, kdo svou energií a rozhodností celou zahradu vede. Ani ona však není schopná čelit valícím se dějinám.

Když 1. září 1939 napadne Německo Polsko, pocítí to zahrada prakticky okamžitě. Bombardování a ostřelování města ve vteřině zničí všechno, co manželé Zabinští léta budovali. Ze zahrady bez zvířat se stane skladiště německých zbraní a své odborné znalosti můžou Antonina a její muž Jan (Johan Heldenbergh) využívat jen k chovu prasat. Právě tady ale leží začátek cesty k jejich odvážnému plánu. Prasata totiž krmí zbytky, které vyprodukují obyvatelé varšavského ghetta. A pro ně jezdí Jan pravidelně s náklaďákem. Ale zpátky neodváží jenom ty zbytky, ale také lidi, které pak ukrývají ve sklepních prostorách pod zahradou. Riskantní operace je o to složitější, že kolem zahrady neustále krouží nacistický pohlavár Lutz Heck (Daniel Brühl), prominentní zoolog, který má pro Antoninu nejen profesionální slabost.

Volání netvora: Příběh života
Třináctiletému Conorovi se do snů vkrádají noční můry. A jakpak by taky ne – jeho maminka je vážně nemocná, táta žije kdesi za mořem v Americe, babička ho pořád jen peskuje a spolužáci jsou tak trochu tyrani. Pak se rozhádá se svou nejlepší kamarádkou a zůstane na všechno sám. Tedy, skoro sám. V noci, vždycky chvíli po půlnoci, ho totiž navštěvuje netvor – obrovitánský chodící a mluvící starý strom, který roste na kopci za domem. Postupně Conorovi vypráví tři starobylé příběhy a učí jej, že věci často nejsou takové, jakými se zdají být.

150 miligramů
Pneumoložka pracující v nemocnici v Brestu přijde na souvislost mezi nevyjasněnými úmrtími pacientů a podáváním léku Mediator, který je na trhu již 30 let. Má-li zvítězit pravda, musí Irène Frachon, jejímž skutečným příběhem se film inspiroval, svést boj Davida s Goliášem. Film ji sleduje od počátku, kdy je se svým tvrzením sama proti všem, až po vypuknutí mediální bouře, kterou její zjištění způsobí.

Jeden německý život
Brunhilde Pomsel sama sebe vždy označovala za nedůležitou postavu s nulovým zájmem o politiku, přesto se ze všech doposud žijících lidí dostala nejblíže k jednomu z nejhorších zločinců v dějinách. Pomsel pracovala jako sekretářka, stenografka a písařka pro ministra nacistické propagandy Josepha Goebbelse. V jejím životě se odrážejí zásadní historické rozkoly dvacátého století a následné osudy Němců. V současnosti se velká část lidí domnívá, že hrozby války a fašismu jsou dávno zažehnány. Brunhilde Pomsel dává jasně najevo, že tomu tak rozhodně není.

Mžitky
Poslední film legendy polské kinematografie Andrzeje Wajdy je mistrovským portrétem zachycující vášnivý boj nezávislého umělce se stalinskými doktrínami, boj na život a na smrt… Hlavní roli ztvárnil jeden z nejslavnějších polských herců Boguslaw Linda.

Rok 1945, Stalinova moc ovládá Polsko. Slavný malíř Wladyslaw Strzeminski odmítne dělat umělecké kompromisy a sloužit doktríně socialistického realismu. Je pronásledovaný, vyloučený z univerzity, jeho obrazy jsou strhány ze zdí muzeí. S pomocí některých svých studentů začne bojovat proti komunistické straně a stává se symbolem uměleckého odporu proti tyranii.

Deník strojvůdce
Ilija je stejně jako jeho otec i dědeček vlakový strojvůdce a pomalu se chystá do důchodu. Kromě šedesátky má na kontě i neslavný rekord co se počtu zabitých lidí týče. Během své kariéry totiž na kolejích přejel 28 osob. Vzrušení Ilijovi přivede do cesty samotný život v podobě desetiletého sirotka Sima, který se stane jeho adoptivním synem. Sima se po vzoru nevlastního otce a celé jeho mužské rodové linie chce stát samozřejmě také strojvůdcem.

Přes veškeré Ilijovo rozmlouvání si chlapec cestu ke svému snu přece jen najde, ale nechce se smířit s realitou, že by byl vrahem. Kolegové strojvůdci mu říkají, že bez nehody nebude skutečným strojvedoucím a podle statistiky ji musí očekávat brzy, určitě již během prvního týdne. Sima ale jezdí již několik týdnů a zdá se, že nehody se mu vyhýbají. Tato skutečnost Simu neuvěřitelně deprimuje a psychicky mučí, tak musí vzít tuto bezvýchodnou situaci do rukou Ilija.

Jako z filmu
Celovečerní film vizuálního umělce Tomáše Svobody není o filmu. Nejedná se o esejistickou úvahu o pohyblivém obraze. Není komediální historkou z jednoho letního odpoledne. Nelze jej vnímat jako záznam pracovního postupu. Není ani převyprávěným filmem. A už vůbec není o technologii vzniku filmového záznamu. Je o životě.

Nevíte, která kina ve vašem okolí vysílají premiérové snímky tohoto týdne? Mrkněte na Dokina.cz:
Kam zajít na Šmoulové: Zapomenutá vesnice?
Kam zajít na Popírání holocaustu?
Kam zajít na Ghost in the Shell?
Kam zajít na Úkryt v zoo?
Kam zajít na Volání netvora: Příběh života?
Kam zajít na 150 miligramů?
Kam zajít na Jeden německý život?
Kam zajít na Mžitky?
Kam zajít na Deník strojvůdce?
Kam zajít na Jako z filmu?

Staňte se fanoušky premiérových filmů:
Fanklub Šmoulové: Zapomenutá vesnice
Fanklub Popírání holocaustu
Fanklub Ghost in the Shell
Fanklub Úkryt v zoo
Fanklub Volání netvora: Příběh života
Fanklub 150 miligramů
Fanklub Jeden německý život
Fanklub Mžitky
Fanklub Deník strojvůdce
Fanklub Jako z filmu

Diskuze
Přidat do Google News

Sdílejte svůj názor