Mnozí z nás to znají. Někdy se do knížky začteme hned a stránky mizí jedna za druhou, jindy nás ale oči bolí už po pár odstavcích a soustředění je pryč. Přitom čteme stejný text, stejným tempem a ve stejném prostředí. Rozdíl často dělá denní doba. Čtení ráno a čtení večer zatěžují oči úplně jinak a tělo na to reaguje víc, než si většina z nás uvědomuje.
Ranní čtení je pro oči vhodnější
Ráno mají oči jednu velkou výhodu, a to, že jsou odpočaté. Po spánku nejsou přetížené obrazovkami, umělým světlem ani dlouhým soustředěním. Navíc často pomáhá denní světlo, které je pro zrak přirozené a nejméně zatěžující. Oči se tolik nenamáhají, text se čte plynule a mozek informace zpracovává rychleji. Proto jde ranní čtení mnoha lidem samo a bez námahy.
Večer už oči jedou na rezervu
Večer je ale situace úplně jiná. Oči mají za sebou celý den práce, koukání do monitoru, telefonu, televize i působení umělého osvětlení. Vzdálenost přitom hraje důležitou roli. Zatímco televize sledovaná z dostatečné dálky oči obvykle tolik nezatěžuje (optimální odstup se liší podle typu a rozlišení obrazovky), zařízení používaná zblízka, jako je mobil nebo počítač, představují pro zrak větší zátěž.
A i když se to nezdá, večer je zrak celkově unavenější a citlivější. Navíc při soustředěném sledování klesá frekvence mrkání, obraz ztrácí ostrost a oči začnou pálit či řezat. Jakmile se k tomu přidá slabé nebo špatně směrované světlo, čtení se začne zpomalovat. Text se rozmazává a hlava se snaží dát jasně najevo, že už má dost.
U některých lidí se rozdíl mezi ranním a večerním čtením projeví ještě výrazněji. Častěji to vnímají například lidé s astigmatismem, při kterém se obraz na sítnici nezobrazuje zcela rovnoměrně a oči musí víc pracovat, aby text zůstal ostrý. Podobné potíže se ale mohou objevit i u lidí bez této vady, například při syndromu suchého oka, kdy se během dne zhoršuje zvlhčení očí, nebo u presbyopie, kdy se večer hůře zaostřuje na blízkou vzdálenost.
Ráno to oči ještě zvládají bez větších obtíží, ale s přibývající únavou se večer rozmazané písmo, pocit tahání očí nebo bolest hlavy objevují mnohem rychleji.
Proč večer hůř zaostřujeme
S narůstající únavou klesá schopnost očí pružně reagovat. Doostřování je pomalejší a v horších světelných podmínkách se může zhoršovat i vnímání kontrastu. Oči jsou zároveň citlivější na oslňování a suchost, což zvyšuje pocit nepohodlí. To je důvod, proč večer často posouváme knihu dál od očí, mhouříme je nebo si děláme častější pauzy. Nejde o lenost ani slabou vůli, ale o fyziologickou reakci zraku.
Pokud si několik večerů po sobě všimnete, že čtení přestává být příjemné, i když dřív žádný problém nebyl, není to náhoda. Je to jasná zpráva od očí, že už jedou na doraz. Oční vyšetření dokáže odhalit nejen změny v dioptriích, ale i skryté vady, které si člověk běžně ani neuvědomuje. Právě rozdíl mezi tím, jak vidíte ráno a jak večer, často napoví, že zrak pracuje víc, než je dlouhodobě zdravé.
Jak si čtení večer usnadnit?
Večerní čtení nemusí být utrpení. Pomůže kvalitní lampička, která svítí na text, nikoli přímo do očí, dostatečný jas a pravidelné přestávky. Důležité je také nepřecházet hned z obrazovky ke knize a dát očím pár minut klidu. Během čtení se vyplatí dělat krátké mikropauzy, například podle pravidla 20-20-20, tedy každých 20 minut se na 20 sekund podívat do dálky. Nezapomínejte ani na vědomé mrkání, které pomáhá zvlhčovat oči, a na dostatečnou hydrataci. I malé úpravy dokážou komfort při večerním čtení výrazně zlepšit.
