6) Ikárie XB-1 vs. Interstellar
Slavná česká sci-fi režiséra Jindřicha Poláka popisuje první mezihvězdnou cestu k Alpha Centauri – nepřekvapí tedy, že sdílí jisté podobnosti s Interstellarem, který rovněž popisuje první cestu k jiným světům (ač zcela odlišnou). Některé elementy struktury děje – přítomnost časového posunu vlivem relativity, či hrozba artefaktů pozemské minulosti (v Ikárii atomová loď, v Interstellaru šílený Matt Damon) však tvoří jistou rámcovou podobnost obou filmů.

Nemusí ale zůstat jen u ní. Ikárie XB-1 byla jedním z filmů, které inspirovaly Stanleyho Kubricka k natočení 2001: Vesmírné odysey – sama Ikárie byla ostatně nadabována do angličtiny a s velkým úspěchem vyvezena na západ. A jelikož právě Vesmírnou odyseu Nolan v Interstellaru do značné míry sám replikoval, není dílčí podobnost některých segmentů a témat zase tak překvapivá.

5) Konec agenta W4C vs. Casino Royale
Popojedeme ale dále k bondovkám – respektive k parodiím na bondovky. Zlí jazykové by možná řekli, že zejména původní bondovky byly parodiemi samy na sebe, a měli by do značné míry pravdu. To ale nebránilo Václavu Vorlíčkovi natočit si Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, alias biják o tom, kterak průměrný český člověk omylem vyřídí charismatického, světově známého imperialistického agenta s tváří Jana Kačera.

Ve stejném roce však idea parodie na agenta 007 napadla i tvůrčí sebranku ve Velké Británii a výsledkem bylo původní Casino Royale – film, v němž se veleslavný a stárnoucí James Bond s tváří Davida Nivena chystá do důchodu, jeho tajné službě se to však nelíbí a snaží se ho obalamutit. Součástí příběhu je pak opět téma popletené identity (Bondů je tu nakonec víc) i grotesknosti.

4) Křeček v noční košili vs. Ant-Man
V tomto případě snad ani nemá smysl cokoliv dlouze popisovat. Seriálový Křeček v noční košili disponoval jak příběhem, mmj. o zmenšování živých bytostí, ale také disponoval příběhem o významu vědy, kradení vynálezů a všeobecných konspiracích. A k tomu se nebrala příliš vážně.

Rychloposuvem o tři desetiletí kupředu – Ant-Man servíruje nemlich identické prvky. Nejde jenom o zmenšování a přítomnost vědy (totéž by přitom klidně zastala i magie), ale opět také korporátní zápasení mezi různými vědci a kradení životních výzkumů. První komiksový Ant-Man, pravda, vyšel už v roce 1962, kdo od koho případně opisoval, raději ani nespekulujme.

3) Konec srpna v hotelu Ozón vs. Cesta
Když se řekne „postapokalypsa“, většina lidí si dnes obvykle představí zombie filmy anebo ságu Šílený Max. Svět po konci světa se u filmařů stal populární výmluvou pro bezuzdnou akci – hrst filmů však vylidněnou planetu využívá spíše k hloubavému přemýšlení nad povahou lidského bytí. Konec srpna v hotelu Ozón, v němž skupina žen (většina mladých a narozených až po katastrofě) putuje zničenou krajinou, rozhodně patří spíše do druhé kolonky.

Minimalistické putování zničeným světem, byť trochu o fous promyšlenějším, nabízí i slavná Cesta na motivy románu Cormaca McCarthyho. Pohlaví tu máme obráceny (otec vede malého syna), postapo až na dřeň je však přítomno stále, stejně jako vize, že lidstvo může ve zničeném světě prostě snadno vymřít.

2) Vynález zkázy vs. Liga výjimečných
Zkuste se zamyslet – jaký je podle vás světově nejslavnější český (nebo československý) film? Kolja? Něco z éry nové vlny? Samá voda! Je jím Vynález zkázy režiséra Karla Zemana, který byl po premiéře z roku 1958 s velkou slávou předabován do angličtiny a jako The Fabulous World of Jules Verne byl distribuován do 72 zemí po celém světě.

Jak napovídá anglický název, Vynález zkázy byl natočen jako takový kondenzát toho nejlepšího, co si dnes představujeme z verneovského stylu „retro sci-fi“ – a prakticky stejně vznikala i komiksová Liga výjimečných, později sloužící jako předloha poslednímu filmu Seana Conneryho. Nejenže oba filmy disponují některými stejnými postavami (kapitána Nemo), ale obsahují i podobnou story o snaze zabránit velké válce.

1) Adéla ještě nevečeřela vs. Sherlock Holmes
Nick Carter z Adély je samozřejmě jednou z postav, které byly přímo inspirované původním Sherlockem Holmesem – vzhledem k podobnému zasazení proto opět nepřekvapí dílčí podobnost. Zatímco Adéla navíc disponuje poněkud absurdním záporákem s tváří Miloše Kopeckého, Sherlock Holmes nakonec servíruje vlastně skoro uvěřitelný film o iluzionistovi, který se rozhodne spáchat puč…

Přesto je atmosféra obou filmů překvapivě podobná. Carter vs. komisař Ledvina platí za dokonale nepadnoucí duo, kde jeden je přízemní rváč a druhý spíše intelektuální podivín – tedy prakticky stejně jako v případě anglo-americké adaptace Holmese s Robertem Downey Jr. Navíc jsou tu přítomné všemožné nemožné vynálezy, které jsou pro moderního diváka samozřejmostí, ale zdejší postavy z nich překvapeně koulí očima. Ačkoliv se retrofuturistická předělávka holmesovské detektivky neomezuje jen na Adélu a Downeyho Holmese, bok po boku by tyhle dva filmy mohly klidně být vzdálení sourozenci.