6) Černý jestřáb sestřelen

Film Ridleyho Scotta sice vyšel ještě před 11. zářím 2001, nejen kvůli následné politické proměně se však stal nejvýznamnějším válečným filmem 21. století. Scottova klipovost, ale zároveň dokumentární smysl pro detail a roztřesenou kameru, ovlivnily filmaře na celou další generaci. Mnoho moderních veteránů jednoduše Černého jestřába v nějaké verzi samo prožilo. Zejména důraz na tapiserii vyprávění mnoha postav z různých jednotek navíc ilustruje posun vstříc věrnějšímu vykreslení bojiště oproti válečným filmům 60. nebo 70. let.

zdroj: Falcon

5) Olověná vesta

S protiválečnými filmy je v očích veteránů těžké pořízení - když pomineme, že některé bijáky mají tendenci nemlich všechny vojáky vykreslit negativně, mnohdy se veteráni rovněž shodují na tom, že filmy jako Četa jsou atypickou kolekcí dysfunkčních vojáků. Může se stát, aby jednotka měla špatného velitele, nebo pár vojáků, ale je zřídkakdy se sejde vše dohromady. Z ranku protiválečných filmů však vyčuhuje první polovina Olověné vesty - tedy do sebevraždy - jako údajně velmi věrohodné vykreslení drsnosti základního výcviku.

zdroj: Warner Bros. CZ

4) Stalingrad

Většina válečných filmů ze své povahy popisuje vítěznou bitvu - hlavní postavy někam přijedou či něco brání, pár jich umře a na konci je sladkobolný epilog. Stalingrad z roku 1993 je odlišný. Hlavní německé postavy prohrají svou bitvu o titulní město již před polovinou stopáže a co následuje, je úmorný survival horor zimní války, nekonečného putování bílou krajinou a totální rozklad kdysi nadšených mladých vojáků Wehrmachtu. Bonusové body za zajímavost má film navíc díky tomu, že jde o vzácnou německou reflexi jejich účasti na druhé světové válce.

zdroj: Magic box

3) Jdi a dívej se

Pokud jsou Rusové na něco experti, pak na depresivní filmy z druhé světové. Jistě, Stalingrad nebo Ryan jsou fajn pojednáními o obrovské tragédii - ale občas vše nejlépe vystihne tragédie komorní. Právě takový je film Jdi a dívej se z roku 1985, v němž sledujeme příběh čtrnáctiletého partyzána, postupně stále více "přicházejícího o nevinnost", až se nakonec promění v traumaty stiženou lidskou trosku. Tedy, pokud přežije závěr války!

zdroj: Mosfilm

2) Údolí stínů

Plukovník Hal Moore, jehož v Údolí stínů (nepříliš kreativně pojmenovaný originál We Were Soldiers), si kdysi slavně stěžoval, že většina válečných filmů naprosto ignorovala burácivou hlučnost moderní války. Posttraumatický stresový syndrom byl ostatně v první světové původně považován za poškození ze zvukových vln. Údolí stínů, o první velké (a marné) bitvě vietnamské války, mu proto svou burácivou povahou udělalo velkou radost!

zdroj: Paramount Pictures

1) Generation Kill

Traumata z bitev a poškození sluchu jsou však dle veteránů jenom jednou stranou války - stejně častou, ne-li častější, je ubíjející nuda a chaos rozporuplných rozkazů. Šestidílná minisérie Generation Kill od HBO, v podstatě vytvářející šestihodinový film, obojí dokonale vystihuje. Generation Kill vypráví o invazi do Iráku z roku 2003, přičemž jeho story byla dokumentárně vytvořena ze skutečných pamětí mariňáků - někteří ze skutečných bojovníků si ostatně v minisérii sami zahráli. Jen stěží byste hledali přesvědčivější válečné dílko, než právě tohle.

zdroj: Magic box