Fantazie
Pokud jsou pro vás disneyovské filmy synonymem roztomile klišovitých příběhů a pohádkových postaviček, Fantazie z roku 1940 pro vás zřejmě bude ránou z čistého nebe. Walt Disney a jeho kumpáni se ve filmu totiž jali vytvořit magický animovaný muzikál, který si v ničem nezadá se staršími vrcholnými díly japonské anime. Fantazie zvysoka dlabe na klasické vyprávěcí schéma a nahrazuje jej neotřelým a nesmírně kreativním obrazovým doprovodem ke klasické hudbě - i díky tomu se celá řada pozdějších tvůrců vyznala z lásky k de facto nejvíce experimentálnímu a neotřelému bijáků z dílny Walta Disneyho.

zdroj: Archiv

Můj soused Totoro
Zatímco američtí animáci obvykle po Disneyho smrti upadly do méně náročných a především méně ambiciózních látek, žezlo tvůrčích snah naopak převzali v Japonsku. Můj soused Totoro mezi těmito patří mezi naprostou špičku - snímek vypráví příběh malé holčičky na venkově, jež ve svém okolí začne potkávat různá kouzelná stvoření, mezi nimi i chlupatého lesního démona. Výsledek je magicky optimistický, a to ačkoliv ústředního děje je pomálu. Takový je však osud mnoha filmů, které si za hlavní cíl daly především obrazovou podobu.

zdroj: Archiv

Král a pták
Další velkou poválečnou školu, jež se našla v animaci, objevíme ve Francii. Král a pták z roku 1980, vzniklý na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena, je přímo dílem zdejšího matadora animace Paula Grimaulta. Opět jde v příběhu o pár obživlých postaviček, které kladou vlastní důraz na lehké, poeticky nadsazené dialogy. Ironií osudu však vznik filmu platil za cokoliv, jenom ne procházku růžovým sadem. Jeho tvorba započala již v roce 1948 ještě pod jiným názvem, pro puntičkářství i finanční potíže však byl dokončen až o tři dekády později.

zdroj: Antenne-2

Cesta do fantazie
Zpátky v Japonsku najdeme další perlu, jejíž premiéru už dokonce můžete i pamatovat - dokončen byl totiž až v roce 2001. Nebudeme daleko od pravdy, když biják označíme tak trochu za remake Totora - i tady najdeme příběh o moderní holčičce, jež zabloudí do magického světa, tentokrát však mnohem propracovanějšího, než ve starším příkladu. Nápaditost na každém kroku a zjevná inspirace v trampotách Alenky v říši divů je rafinovanější než starší Miyazakiho tvorba a je právem považována za jeho opus magnum.

zdroj: Archiv

Čarodějův učeň
Nakonec však stojí za to zmínit i tuzemskou tvorbu, totiž Čarodějova učně z roku 1977, jež vznikl v režii Karla Zemana se západoněmeckou koprodukcí. I tady najdeme klasický pohádkový původ v knize Otfrieda Preusslera, 72 minut trvající snímek je však oproti zahraničním animákům podstatně hrubší, jak co do animace, tak i atmosféry. Čarodějův učeň, jednoduše řečeno, funguje jako maniakální horor, který dodnes straší generace svých diváků paranoidní atmosférou. V éře, kdy se žádný animák neobejde bez pomocí počítačů budiž připomínkou dob, kdy tuzemští tvůrci zvládali držet krok se světem.

zdroj: Archiv

Snad to vyjde i tentokrát. Lichožrouti jdou do kin již ve čtvrtek 20. října.

zdroj: Falcon