zavřít

5 nejdivnějších amerických "třetích stran"

- Magazín autor: Redakce Osobnosti.cz

Již zítra, na úterý 8. listopadu, bude celý svět se zatajeným dechem sledovat nejvyhrocenější americké volby v moderní historii. Zápolení mezi kandidátkou demokratické strany Hillary Clintonovou a republikánským sokem Donaldem Trumpem letos do nemalé míry doprovází všeobecná pachuť z toho, že Amerika nebyla s to vybrat kandidáty jiné. Občas se tak mluví o kandidátech “třetích stran”, zejména libertariánech a zelených. Nač se však zastavovat u nich? V historii Spojených států lze najít mnoho jiných, svéráznějších stran!

Americká strana vegetariánů

I když by se mohlo zdát, že vegetariánství je záležitostí posledních dekád, American Vegetarian Party (AVP) ve skutečnosti vznikla již v roce 1947 a již tehdy navrhla svého vlastního prezidentského kandidáta. Program strany byl jasný - zákaz masa v potravinářství, ale také striktní prohibice alkoholu a tabákových produktů, popřípadě i léčiv. Pro nedostatek zájmu a úbytek straníků přestala AVP v polovině 60. let de facto existovat, dají se však najít moderní snahy ji znovu obnovit. AVP každopádně nelze upřít, že téma vegetariánství zpopularizovala v celé Americe a značná část dnešních vegetariánů vděčí svému stylu života právě někdejší existenci této strany.

Hnutí proti Nebrasce

Jakkoliv by název "Strany proti Nebrasce" (Anti-Nebrasca Movement, nikdy nešlo o jednotnou stranu) mohl naznačovat jistou míru satiričnosti, nešlo o žádný vtip - vznik hnutí pramenil z roku 1854, kdy Washington, DC založil dvojici nových teritorií (až později států) Kansas a Nebraska, v nichž bylo povoleno otrokářství, což bylo proti původním deklaracím vlády. To jen přiživilo debatu o otrokářství v Americe, jež hořela dávno před zažehnutím zdejší občanské války. Demokraté, tehdy primárně jižanská strana (Demokraté a Republikáni si v historii své role v podstatě vyměnili), bez významnější opozice Whig Party totiž drželi autonomní moc nad rozhodováním vlády - následkem čehož vzniklo hnutí nesouhlasící se zákonem umožňujícím vznik nových teritorií, čili ona "Strana proti Nebrasce". Díky podpoře řady opozičních politiků i mobilizaci některých bývalých politiků - včetně jistého Abrahama Lincolna - se jim jako protiotrokářské politické platformě podařilo kolem roku 1856 stát se nejvýznamnější opoziční silou. Ruku v ruce s tím přišlo i přejmenování na již dobře známou Republikánskou stranu, jež v roce 1861 dostala do Bílého domu právě Lincolna.

Youth International Party

Prakticky nepřeložitelná Youth International Party vznikla v období bouřlivých 60. let naopak částečně jako satirická strana upozorňující... na celou řadu toho, co její členové vnímali jako politické nešvary. Strana se sestávala z radikálních kontrakulturních a krajně levicových anarchistů, kteří nikdy nezískali byť jen jediné křeslo v administrativě - o tónu svědčí už jen její logo, v němž se skví rudá hvězda, na níž je list marihuany. Proslavila se zejména svými sabotérskými aktivitami jako navržením vepře jménem Pigasus (!) na křeslo amerického prezidenta. Části programu jako deregulace drog či protiválečná rétorika se však podepsaly na širším dialogu 60. let. Po vtípcích jako bylo šíření poplašné zprávy, že vodní systém Chicaga během tamní konferece demokratů okořenili koňskou dávkou LSD a po násilných protestech nakonec vedení strany pozatýkala policie. Youth International Party nakonec však vyhořela především se ztrátou elánu šedesátkové kontrakultury.

Proletariátní strana Ameriky

Ani tak kapitalistické zemi jako jsou Spojené státy se nevyhnul dlouhý seznam zdejších socialistických či přímo komunistických politických stran. Proletariátní strana Ameriky (Proletarian Party of America, PPA) vznikla v Detroitu odštěpením ze svého času významné Komunistické strany USA a po první světové válce byla relativně silnou složkou americké levice. PPA však dlouhodobě nebyla s to uzavřít spojenectví s americkými komunisty, jelikož se obě strany neshodly na řadě klíčových tématech - zejména na tom, jak má v Americe zavládnout lidová revoluce. PPA například věřila, že klíčové je nejprve zavést hodnotné vzdělání dělnické třídy. Strana nakonec přežila až do 70. let, kdy skončila vlivem vymření původní základny straníků a bez jasného nástupce.

Protizednářská strana

Zatímco dnes spousta lidí věří na Ilumináty nebo mimozemské ještírky v lidských oblecích, na počátku 19. století byla mezi Američany podobně rozšířená představa o rozsáhlé konspiraci zednářů, z nichž se měli sestávat prakticky celý establišment. V tomto kontextu vznikla v roce 1828 "Protizednářská strana" (Anti-Masonic Party) s deklarovaným jediným cílem zrušení zednářů! Jednalo se dokonce o první americkou "třetí stranu", jež získala podporu nemalého procenta voličů. Po opadnutí morální paniky kolem infiltrace zednáři došlo i na úpadek podpory a Protizednářská strana byla v roce 1838 rozpuštěna, respektive se spojila s stranou Whigů. Té se již podařilo do úřadu prezidenta dostat dva své kandidáty, posledního Zacharyho Taylora v roce 1849 - bylo to de facto naposledy, co během prezidentských voleb zvítězil alternativní kandidát.

Tagy: prezidentské volby

Zdroje: Vlastní