2001: Vesmírná odysea

Mohlo by se zdát, že podle reality filmu 2001: Vesmírná odysea ve vesmírném závodě poněkud zaostáváme. Nemáme, konec konců, stále ani hotely na oběžné dráze, ani kolonie na Měsíci, a už vůbec ne pilotovanou misi k Jupiteru. Není to zcela pravda, protože původní film (a jeho kniha) nepočítaly s rozvojem automatických sond a počítaly, že všechno budou muset dirigovat lidé. V reálu jsme přitom sondu k Jupiteru vyslali již deset let po premiéře filmu...

Přesto je kosmická vize filmu dodnes veskrze inspirativní, a chladný technicidní přístup tak inspiruje mnohé vizionáře i dnes. Pro nejsilnější ostruhy filmu nemusíme chodit k nikomu menšímu než Elonu Muskovi, zakladateli společnosti SpaceX, která díky svému přístupu v zachovávání 1. stupňů slibuje výrazně snížit cenu letu do kosmu. Elon Musk založil SpaceX právě poté, co si v roce 2001 uvědomil, že dobývání vesmíru již není, jaké si jej lidé v době premiéry filmu představovali.

zdroj: AČFK

Blade Runner

Naproti tomu Blade Runner nemůže říct, že by přímo inspiroval počínající vědce - konec konců, jeho technologie jsme v reálu ještě nedosáhli. Neznamená to však, že reálný výzkum nekráčí po stezce velmi podobné tomu, co je k vidění ve zdejším filmu. Snímek o skupině inteligentních "robotů" Replikantů, kteří jsou k nerozeznání podobní lidem a jsou sestaveni z technologie emulující lidské tělo, je tedy tak či onak naplňován.

V první řadě technologie mílovými kroky kráčí vstříc umělé inteligenci - na úrovni bytostí jako je Blade Runner ještě dlouho nebudeme, již nyní je však jasné, že "vzpomínky", respektive paměť podobně jako ve filmu může být klíčem k vyššímu intelektu. V poslední době se také objevují bionické pokusy snažící se o vytvoření umělého svalstva, které by pokrývalo kovovou kostru robota. Je-li to blíže Blade Runner či Terminátorovi, však ukáže teprve čas.

zdroj: Warner Bros. CZ

Terminátor

Na opačné straně barikády je pak mechanický Terminátor, jehož jméno je skloňováno se stále častějším a intenzivnějším propojováním robotiky a umělé inteligence s armádou. Letos v létě dokonce více než 100 odborníků v čele s Elonem Muskem varovalo OSN před rizikem robotických válečných stojů. Máme se bát?

Možná ano, možná ne. Faktem totiž je, že právě popularita, s jakou (zejména první dva) filmy ságy Terminátor zpopularizovaly hrozbu smrtících strojů, nám pomůže se osudu filmových hrdinů vyvarovat. Terminátor je zkratka, díky které budou mít armády na celém světě setsakra problém před svými národy obhájit zavádění autonomních vojenských robotů do praxe. Je to možná paradoxní, ale jeden hollywoodský film tak možná udělal hodně pro spásu skutečného lidstva.

zdroj: Pannonia Entertainment

Star Trek

Zřejmě nejlepší pověst mezi prorockými filmy a seriály však má Star Trek. V řadách vynálezců se dá najít velká množina vizionářů, kteří čerpají právě v bezbřeze optimistické atmosféry světa Hvězdné flotily. Od teleportace po potraviny „generované ze vzduchu“ až po příruční počítače inspiroval seriál z 60. let (a dílem jeho pokračování z let 90.) množinu skutečných vynálezů.

Existují dokonce náhledy, podle nichž ve Star Treku již částečně žijeme – nejen kvůli existenci chytrých telefonů nebo 3D tisku, ale i kvůli skutečnosti, že informace jsou dnes k dispozici de facto zadarmo. Tedy stejně, jako ve světě Star Treku i všechny hmotné komodity.

Umění zkrátka inspiruje skutečnost, a naopak. Uvidíme, jak tomu bude v případě Blade Runnera 2049, který jde do kin tento čtvrtek.

zdroj: Paramount Pictures