4. Neznáte sami sebe

Je to sice tak trochu "sebenaplňující proroctví", ale do stavu, kdy toužíte po změně, se většina z nás nedostala kvůli tomu, že by nás v dosavadním životě někdo do neřestí nutil. Jenom málokdo si dá nášup druhého hamburgeru se slaninou, pátého piva nebo dvacáté cigarety, protože vám zlý cizinec drží pistoli u spánku a nutí vás. Moderní, relativně bohatá společnost je plná svodů, a vy jim tak rádi vyhovujete - nikoliv protože svody samotné jsou špatné, ale jednoduše protože máte mizernou sebekontrolu a vždy jste ji i měli. A protože neznáte své vlastní potřeby, nebo si je nechcete připustit, máte s úspěchem zaděláno i na další novoroční neúspěch!

Co vám doteď bránilo začít s kurzem sebeobrany? Proč jste nepřestali s pálením cigár v půlce léta? Odpověď je, že vám to doteď takhle obvykle vyhovovalo. Takže proč by vám to nemělo vyhovovat i nadále? Ještě vyšším levelem je pak dát si předsevzetí, jež zároveň ignoruje váš denní rozvrh. Je opravdu skvělé, že jste se rozhodli naučit se od ledna skládat origami, ale kam asi tak mezi prací, životem, úklidem domova a spánkem vměstnáte hodiny trénování? Smutnou zprávou je, že většina lidí se nikdy nezmění. Dobrou zprávou je, že to tak vlastně jejich podvědomí zcela vyhovuje!

3. Příliš vágní cíle

Může to být překvapivé, ale bujaré veselení ze silvestrovské noci není zrovna definicí přesně vymezeného plánu Změny vašeho života. Snad jenom málokdo se rozhodne, že namísto vágního rozhodnutí jako "Zhubnu" nebo "Přestanu kouřit" do kalendáře započítá všechny nezbytné kroky vedoucí ke změně jeho životosprávy, v těchto konkrétních případech například přemýšlení, kdy a jak vypotí přebytečné kalorie nebo čím nahradí kouřové přestávky v práci.

Podobně radikální odlišnosti od vašich dosavadních návyků chtějí zevrubné promýšlení, nikoliv nadšení z počátku další orbity Země kolem Slunce. A to znamená čas, energii, hodně přemýšlení nad plánováním - a to vlastně ještě v době, kdy jste s realizací odvykačky či diety ani nezačali! I pokud si na to ale najdete čas a vše naplánujete, jakože nad něčím podobným většina lidí mávne se sebejistým "Teď už bude vše určitě jinak!"

2. Příliš zbrklé změny

Naše mozky nemají rády změny, ale naopak stabilitu. Pokud nepatříte mezi malou množinu lidí, kteří přespávají každý den jinde (buď milionáři, nebo cestovatelé, anebo bezdomovci), máte pravděpodobně zaučený nějaký denní rituál, který si pilujete k jeho nudné dokonalosti. Problém je, že každé předsevzetí jej má narušit ze dne na den. Vše, co jste doposud zlepšovali v rámci svých dnů, je najednou vzhůru nohama - pokud vás doteď stresovalo, že denně vykouříte krabičku cigaret, jenom počkejte, jak vás bude stresovat, až NEVYKOUŘÍTE krabičku cigaret. Opět platí, že daleko efektivnější je přestávat pozvolna a pomalu - to se však málokdy slučuje s vytyčeným novoročním milníkem pro první den vašeho nového života.

Tím spíše, že 1. leden, pokud nejste mniši-abstinenti, nejspíše strávíte v kocovině a to nejmenší, čím tento stav budete chtít rušit, je vyběhnutí na váš první maraton. Snad to přece můžete posunout o den později! Jenže to je pracovní den, a kdo by si nedopřál trochu neřesti, když máte před sebou celý další rok práce! A tak to s překotnými změnami půjde dál a dál, než vám dojde, že je březen a předsevzetí raději posunete na další leden.

1. Předsevzetí předkládáte přátelům

Smutnou pravdou totiž je, že předsevzetí si nedáváme ani tak kvůli sobě, jako spíše kvůli jiným lidem - a na ty je spoleh nejmenší. Jasně, možná, že začínáte běhat, přestáváte kouřit a zahajujete šetření na svůj první milion jednom a pouze kvůli sobě. Proč o tom ale potom po prvních pár dnů nadšeně říkáte každému náhodnému známému? Pokud pomineme možnost, že je váš život tak nudný, že i pojídání květáku namísto bifteku může být předmětem vášnivé debaty, důvod je nasnadě - snažíte se vycementovat úspěch svého předsevzetí příslibem složeným přátelům. A nepřestanete, dokud informací o své nové životosprávě neindoktrinujete všechny! Kdo jiný vás má udržet na obojku lepších zítřků, než právě jejich vyčítavé pohledy pokud si znovu zapálíte cigaretu?

Jenže stejně jako všechny jiné společenské konvence, ani víra ve společenské znemožnění už není tak křečovitá jako dříve - tím méně u lidí, kteří vás mají rádi tak či onak, a obvykle vás začali mít rádi při nějaké neřesti, nikoliv při její absenci. Možná snad, že kdybyste o předsevzetí vykládali nepřátelům či nadřízeným, měli byste naději. Ale takhle... vaše předsevzetí pravděpodobně dopadne tak jako drtivá většina před nimi.