3 z největších zničených archeologických nálezů
5. 1. 2017 – 11:00 | Magazín | Redakce Osobnosti.cz | Diskuze:
Jako středověký žoldák v Číně se od tohoto čtvrtka (5.1.) představí Matt Damon v ambiciózní fantasy Velká čínská zeď. Snímek, jenž se snaží kolem slavné archeologické památky obtáčet velkolepý příběh jako z Pána prstenů, nabídne sice západního hlavního představitele, jinak se však jedná o zcela čínskou produkci stavící na odiv primárně čínské kulisy – film ostatně režíruje Yimou Zhang, rovněž tvůrce Hrdiny nebo Klanu létajících dýk. Pokud tak tvůrcům z Říše středu pro příště dojde inspirace, mohou další zápletku vymyslet třeba kolem jednoho z dalších famózních historických artefaktů, který padl čistě lidskou chybou.
3) Mekka
Nejposvátnějšímu městu Islámu se samozřejmě dobře daří i v dnešní době - v režii Saudské Arábie byla Mekka přebudována na jakési „náboženské Las Vegas“ plné mrakodrapů a nákupních středisek, jež hostí desetitisíce návštěvníků ročně. Aby však mohlo pro podobné moderní superkomplexy vzniknout místo, muselo ustoupit až 95% starých památek.
Západní archeologové zůstávají k destrukci raději potichu, už i místní muslimští archeologové a někteří saudští historikové naplno kritizují stavební práce, jež v posledních deseti letech zničily na 400 až 500 středověkých archeologických nalezišť - budovat na nich železobetonové mrakodrapy přitom není zrovna něco, co má zrovna oporu v Koránu.
Mekka v současnosti hostí až 1,2 návštěvníků ročně, jistá míra přestavby byla proto nevyhnutelná. Skutečnost, že devastace památek čeří emoce i mezi muslimy samotnými a nezdá se, že by s ní vládnoucí saudskoarabské kruhy plánovaly cokoliv dělat, však ilustruje, že cenu památkářů za citlivou rekonstrukci Mekka zřejmě nezíská!
2) Starověké hrobky v Nanjingu
Slíbili jsme čínské památky, a právě takové odhalila v roce 2007 stavba pobočky řetězce IKEA v Číně. Jednalo se o sérii hrobek vystavěných částečně pod zemí ze zelených cihel s velkou paletou bohatých dekorací, jež obsahovaly až 2000 let staré ostatky plné celé řady starověkých artefaktů. Čínští stavbaři je proto s elegancí sobě vlastní rozjezdili buldozery a bez nejmenších problémů pokračovali v budování chrámu montovaného nábytku.
I v českých zemích koluje celá řada historek podobného rázu, jak asi dosvědčí každý, kdo se ve stavařině nějaký čas pohyboval. Čínský incident je přesto do určité míry unikátní - krom archeologů z muzea v Nanjingu totiž byla demolice hrobek všeobecně známá a došlo na ni vzdor existujícím čínským zákonům. Nikdo z úředníků a politiků se jednoduše nehodlal ochranou historie zabývat. Dokonce i segmenty slavné Velké čínské zdi tak byly podobně v minulosti rozebrány a na jejich místě byly vybudovány... továrny.
Rok po devastaci hrobek byla bez sebemenší kontroverze otevřena pobočka IKEA, v níž, hádáme, od té doby po večerech straší duchové místních zesnulých (anebo minimálně pobíhají pološílení archeologové).
1) Trója
Ačkoliv ve vás jméno Heinrich Schliemann zřejmě vyvolává veskrze pozitivní konotace průkopníka archeologie & objevitele bájného starověkého města Trója, sám Schliemann si při vykopávkách počínal doslova jako slon v porcelánu a moderní archeologové si při zmínce jeho jména rvou přinejmenším poslední zbytky svých vlasů.
Heinrich totiž při své snaze krom ostentativního ignorování vědecké metody - Schliemann se více řídil mýty než historií - naprosto přeoral a zničil hlavní úseky pozdější Troje ve snaze objevit starší historii dané lokace. Nejde přitom o nikterak moderní problém, Schliemann byl za nešťastný průběh "vykopávek" kritizován již na počátku 20. století.
Na místě Troje totiž existovalo zřejmě až 9 různých permanentních sídlišť, přičemž Schliemannovo počínání zničilo artefakty z většiny z nich skrze snahu se pomocí dynamitu probourat k nejspodnější úrovni. Ničemu nepomohla ani skutečnost, že Schliemannovi kumpáni potají vypašovali nálezy mimo území dnešního Turecka, což spíše než snaze rozšířit historické prameny dějepisu ukazuje na prodej artefaktů a obohacení se. Ironií osudu Schliemannova "brutální archeologie" zničila i Tróju, jíž hledal - sídliště, jež nalezl, bylo totiž o tisíc let starší, než historická Trója.