John Bourke

Sport: australský fotbal

Rvačky nejsou v kompetetivním kolektivním sportu nikterak ojedinělé - i český divák si určitě pamatuje svou porci hokejových šarvátek, v čele s nechvalně proslavenou dvacetiminutovou bitkou mezi sovětskou a kanadskou hokejovou reprezentací ve slovenských Piešťanech v roce 1987. John Bourke však drží prim v tom, že prakticky vše z něj předvedl o dva roky dříve v rámci ligy australského fotbalu - a zvládl to zcela sám.

Australský fotbal je tak horkokrevný, jak jen protinožci mohou být. Bourke byl ovšem přesto unikát. Vše začalo poté, co podkopl nohy hráči za Sydney - zatímco stadion očekával rychlý zákrok rozhodčích, Bourke dal všem najevo, že ani zdaleka neskončil. Jako maniak začal pobíhat hřištěm a postupně napadat každého protihráče, který mu přišel pod ruku. Nakonec zasáhl jeden z hráčů z jeho Collingwood - to však bylo osudovou chybou, protože Bourke promptně vyřídil i jeho samotného. A když už byl při tom, přeskočil zábrany a knockoutoval i přítomného diváka. Výsledkem byl ojedinělý zážitek kolemjdoucích, pár modřin na straně obětí a Bourkeho desetiletý zákaz hraní.

zdroj: Archiv

Angel Matos

Sport: taekwondo

Nemlich podobně však dopadl Angel Matos na LOH 2008 v Pekingu. Veterán dvou předešlých olympiád a dle svých pohybů člověk, který by byl s to kohokoliv z nás zabít ve zlomku vteřiny, si vysloužil pochybný titul nejrychleji mentálně kolabujícího sportovce v dějinách nejen taekwonda, ale sportu jako takového. Za vše přitom mohla zlomenina jeho palce v zápasu o bronzovou medaili.

Pravidla taekwonda praví, že v případě podobného zranění má sportovec jenom krátký čas na ošetření a vyhodnocení, zdali může dále pokračovat. Jazyková bariéra mezi Angelem a rozhodčími ovšem zajistila, že druhý jmenovaný prakticky ihned vyhodnotil zápas jako Angelovu prohru pro jeho neschopnost dalšího zápasení. Skutečnost, že na to Angel zareagoval instantním kopancem do hlavy rozhodčího a napadením druhého rozhodčího, sice zápasníkovi vynesla doživotní zákaz dalšího sportování, rozhodně však demonstrovala, že byl schopný dále hrát!

zdroj: Archiv

Oliver McCall

Sport: box

Být hysterický před zraky milionů fanoušků je vždy problém - pokud jste však navíc hysterický ve sportu, jehož hlavní pointou je servat se se svým oponentem jako kůň, je teprve zaděláno na malér. Své by o tom mohl říct Oliver McCall, který vypěnil v šampionátu těžké váhy v 90. letech. Uprostřed kola metaforicky praštil s rukavicemi o zem a tvrdošíjně se odmítal dále účastni všeobecné veselice.

Vzhledem k hypotetickému poranění hlavy a šoku prakticky nikdo nevěděl, co si z jeho existenciálního, uplakaného pochodování po ringu, zatímco kolem něj poskakoval jeho oponent, vlastně odnést. Na dotaz, jestli chce pokračovat, sice zoufalý McCall odpověděl, že ano, ale jelikož stále ignoroval jakoukoliv snahu si chránit obličej, zápas skončil o necelou minutu na to. Dodnes jde o unikátní příklad ilustrující, že i takové hory svalů jako, jsou boxeři, mají něžné nitro.

zdroj: Archiv