3 důvody, proč nám byl starověký Egypt blíže, než si myslíme (a 2, proč nebyl)
zdroj: Profimedia

3 důvody, proč nám byl starověký Egypt blíže, než si myslíme (a 2, proč nebyl)

20. 3. 2018 – 10:00 | Magazín | Redakce Osobnosti.cz | Diskuze:

Výstaviště Praha hostí od 8. března do 30. června unikátní výstavu Mumie světa - na níž se představí mumifikované ostatky a artefakty z kolekcí muzeí po celém světě. Toužíte-li po kapce historické exotiky, neměli byste si návštěvu nechat ujít - na druhou stranu, starověký Egypt nám rozhodně nebyl tak vzdálený, jak si možná myslíme. Našli jsme minimálně tři významné důvody, proč nám byl blízko - ačkoliv také dva další, v čem se lišil.

3) Písmo

Ačkoliv byla většina egyptské populace negramotná, písmo již tehdy hýbalo společností. Egypt v různé formě konec konců dominoval starověkému světu víc jak dvě milénia - kontinuita daná i zachováním informací skrze písmo byla proto nezbytností. Z období Egypta známe zejména papyrus, který inspiroval i pozdější vynález moderního papíru. Egyptské znakové písmo je ve srovnání s tím naším do značné míry primitivní - faktem ovšem je, že se v kamenné podobě a mnohdy i na svitcích dochovalo až do dnešních časů. Totéž by se u moderního záznamu do paměťových médií nejspíše očekávat nedalo.

2) Daně

Říká se, že jedinou jistotou života je smrt a daně - a platilo to již ve starém Egyptě. Jeho obyvatelé patřili mezi první civilizace lidské historie, a civilizace, to znamená také daňový systém. Egypťané sice ještě neměli tištěné peníze, které by mohli odevzdat státu - platili však daně ve formě komodit, v drtivé většině zejména vypěstovaných plodin. Ačkoliv byla většina populace zemědělského charakteru, ve skutečnosti existovala i možnost řady dalších povolání - knězů, přepisovatelů a samozřejmě i úředníků.  

1) Monumenty

Mohlo by se zdát, že právě důraz na posmrtný život byl v Egyptě mnohem silnější než dnes - faktem ovšem je, že majorita lidí i v dnešním světě uctívá nějakou formu náboženství, a to obvykle klade rovněž důraz na posmrtný život. I v ateistickém Česku stále udržujeme hřbitovy, budujeme pomníky a slavíme Dušičky. Egyptská posedlost posmrtným životem byla samozřejmě o něco dále, souvisela však spíše ruku v ruce s tím, jak moc místní milovali monumentální stavby. Pyramidy a poté i chrámy byly často zasvěcené právě kultu posmrtného života, ten by však bylo možné uctívat i bez dekád věnovaných budování kolosální stavby. Také dnes přitom milujeme obří mosty, mrakodrapy a další gargantuovské budovy - a také dnes je dedikujeme "nadživotním" myšlenkám států, ideologií a ekonomice.

A dva, proč nebyl...

1) Společenská struktura

Zcela kriticky se naopak lišilo uspořádání společnosti. Egypt byl striktně hierarchicky postavený - faraón byl pro své ovečky jako bůh, běžné bylo i vlastnění otroků. Škarohlídi by namítli, že také dnes mají potentátové velkou moc a člověk nemá valnou šanci se dostat z chudoby. Oproti časům starověku je však promíchávání společenských vrstev mnohem častější. Nebrání mu zvyky ani konvence, naopak často slyšíme o chudém sportovci, který se vypracoval na vrchol, stejně jako lidech, kteří vyhráli loterie, či založili z mála úspěšný podnik - a stejně tak známe i případy státních vůdců, kteří končí ve vězení, či rovnou na popravišti. Život v Egyptě byl oproti takovýmto turbulentním změnám doslova stojatou vodou společenské struktury.

2) Strava

Zásadně se také lišila ještě jedna významná věc - potraviny. Egypťané byli živi zejména z pšenice, ječmene, zeleniny, fíků, granátových jablek a révy vinné. Přilepšovat si mohli také rybolovem. V důsledku jejich strava zajišťovala střídmost a přísun vitamínů, které by jim mohli závidět i mnozí dnešní strávníci.

Zatím bez komentáře, buďte první!