Pražský majáles představil špičku české mainstreamové hudby
2. 5. 2013 – 10:00 | Magazín | Redakce Osobnosti.cz | Diskuze:
Studentské oslavy máje nabraly poslední dubnový den směr do hlavního města. Po různých uměleckých a jiných doprovodných aktivitách vyvrcholily oslavy v parku Stromovka, kde se na několika stageích představila špička české mainstreamové hudby.
Majáles Open Air, který je součástí Pražského majálesu, je hudebním festivalem. I když se některé aktivity mohou tvářit jako tradiční majálesové, tvoří pouhý zlomek celého dění a v množství velkých kapel a stánků sponzorů se zcela ztratí. A návštěvník se kolikrát ztratil i v samotném programu, který byl až příliš obsáhlý. Zde je výběr poznatků našich redaktorů.
Slušný punkový mejdan rozjeli hned zkraje odpoledního programu Pipes and Pints. Sestavě, v jejímž čele stojí zpěvák Mike Syco, se dokonce povedlo rozpoutat circle-pit. Asi nejrychlejší věc festivalu. V pozdním odpoledni bylo rušno nejen před pódii. Čas jste mohli vyplnit třeba "bublifukem pro dospělé" nebo u fotbálku.
UDG sice mezi svými nástroji nemají skotské dudy, na rozdíl od výše zmíněných punk-rockerů je v jejich řadách navíc saxofon. Ten na nové desce Akrobat, za níž dostali ocenění Album roku v anketě Žebřík, sice není až tolik slyšet, avšak šestice pochopitelně neopomněla ani starší kousky jako Ruská raketa, Chimér a kiss nebo Duše slečny Mai. Největšího aplausu se podle očekávání dočkala Kurtizána. Naopak Zpěvy deště měli UDG ze svého setu vynechat, aneb kdo déšť vzývá, brzy zmokne.
Mandrage, kteří dostali prostor hned zkraje odpoledne, předvedli svůj nový vizuál.
V souboji kytar vyhráli Wohnout nad Sunshine. Jeden z moderátorů Jakub Kohák sice představil Sunshine jako jednu ze svých nejoblíbenějších českých kapel, ale jeho duch létal hlavně na vedlejší stagei, kam přišel na (před)májovou píseň Sej-ko-no-pí o něco početnější houf zvědavců.
Nutno také zároveň dodat, že set Sunshine s podtitulem Back to the Roots funguje na festivalech přesně opačně oproti klubu, tedy míň než setlist nových věcí.
Charlie Straight se vyjádřili, jak rádi se po zimě vrátili z klubů na velké festivalové pódium. Ostatně zpěvák Albert Černý byl nejspíš z početného davu natolik rozrušený, že diváky přivítal slovy "dobrý večer", přestože hodinky v tu chvíli ukazovaly teprve půl páté. Přímo na pódiu pak sborovým přáním oslavili narozeniny klávesisty Michala Šupáka, což byl ale asi jediný unikátní okamžik celé show. Jinak se totiž neudálo nic, co už bychom od třineckých neviděli a neslyšeli dřív. Stále stejná dramaturgie, konfety, Albert jako bubeník; možná už je načase vymyslet něco nového a zavedený setlist trochu inovovat.
Ještě obstarožněji působili Mig 21. Staré fígle s rozepnutou košilí, výkřiky "I love you! - Fuck you!" bavili hlavně lidi, co s kapelou nepřicházejí moc do styku. I milý host Tonya Graves nebyla s Migy na pódiu poprvé. Závěrečná ukulele státní hymna působila přinejmenším rozpačitě. Alespoň ale všichni stáli, že ano...
Vypsaná fiXa odpálila set soundtrackovou skladbou Čtyři slunce a v dalším průběhu věnovala hned několik písniček kámošům z Wohnout. Během Mažoretky si dokonce na pódium pozvala Matěje Homolu.
Za hrdiny festivalu byli letos jednoznačně PSH. Set na střeše tourbusu totiž absolvovali i se "zkripleným Orionem", jak se o rapperovi na úvod vyjádřil Vladimir 518. Zatímco se Orion belhal po schodech se zlomenou nohou, Vladimir prozradil, že na majálesu kvůli této nehodě skoro nevystoupili.
Dalším z bardů vystupujícím toho odpoledne ve Stromovně byl všemi oblíbený Tomáš Klus. Před několika tisíci diváky ho ve Stromovně doprovázela tradičně jeho Cílová skupina. Díky dobré komunikaci mělo ve Stromovně jeho vystoupení s publikem spád. Přesto bylo ve Stromovně cítit ve špičkování mezi Jiřím a Tomášem trocha napětí. Ono té "Stromovny" mohlo být méně... Na druhou stranu, Ninu nebo Pánu Bohu do oken s Tomášem zpívali snad i nemluvňata a kolem pobíhající psi.
Mezi jedné přestavby pódia se pódiu objevily finalistky Miss Agro. Šestice koček v bikinách se představila, prozradila, jaký obor na "hnojárně" studuje, a odešla zpátky do zákulisí. Škoda, že o tomto mini-čísle nebyla v programu ani zmínka, stejně jako o volbě krále majálesu a dalších mimohudebních aktivitách.
Během sedmdesátimutovky Inehokafe už celý areál zkrápěl drobný déšť. Populární "Kafáči" ve svém setu zabrousili hodně do historie, když vzpomněli i na kousky jako je 15 let stará skladba Závisť, jíž Vratko trefně okomentoval poznámkou: "Pieseň pre všetkých, ktorým niekto závidia aj hovno ktoré vyserú." Nutno však dodat, že vypalovačky jako 30. február, Ráno, Vianoce, Ružová záhrada nebo Biely hotel může kapele většina české pop-punkové / punk-rockové scény skutečně jen závidět. Chinaski zase vytáhli trumfy jako Dobrák od kosti, Drobná parelela, Kérka nebo Punčocháče.
Kryštof sliboval podobnou show, s níž se blýskl na posledním vyprodaném turné. Po rozpačitém začátku s pár rachejtlemi vše vykompenzovali několikanásobným finálovým ohňostrojem, jehož barvy obdivovali i posluchači okolních kapel. Kryštof se nevyhnul jisté teatrálnosti, naopak se bohužel (opět) vyhnul hostování Tomáše Kluse v jejich společném duetu Cesta. To měl Tomáš až tak naspěch? "Tyvole, mává i VIPko! Praha pičo!" komentoval Richard několikatisícový mávající dav u skladby Atentát a vcelku trefně dodal, že mávají fanoušci až u vedle hrajících Monkey Business. Právě parta kolem Matěje Rupperta, Tonyi Graves a Romana Holého pak celé majálesové veselení zakončila.