A co říká na její herecký debut? "Baví mě to," říká spokojeně a dodává: "Nebráním se dalším nabídkám, ale hudba je pro mě prioritou."

Máte za sebou turné Pár míst..., které právě skončilo. Co bude dál?

Ono už končí asi pošesté. (směje se) Teď už je ale čas jít dál. Pár míst... bylo velmi intenzivní a velmi osobní koncertování. Završili jsme to dvěma velkými koncerty ve Zlíně. Spojili jsme mé trio a Zlínskou filharmonii Bohuslava Martinů, to bylo takové vyvrcholení a teď už je na čase složit nějaké nové písně. Neříkám, že obdoba Pár míst... zase nepřijde, ale už s novými písničkami, bude občerstvené.

Aktuálně pracujete na natáčení filmu o ruské básnířce Anně Barkové. Jaké to pro vás je?
Teď to začalo probíhat. Máme za sebou několik natáčecích dní v interiérech i v exteriérech, je to teď takové čerstvé.

Narazila jsem na fotografie k tomu filmu, kde se plazíte sněhovou vánicí. To bylo konkrétně točené v interiéru nebo v exteriéru?
V exteriéru, v zimě. Několik dní jsme se všichni plazili a brodili sněhem, celý štáb se plahočil po lese. To mě moc bavilo, bylo to hrozně hezké. Šlo o jedno z prvních natáčení, takže jsem ráda, že je to za námi a že všechno proběhlo v pořádku.

zdroj: iREPORT.cz

Jak jste se vcítila do své postavy?
Vciťuji se do ní čím dál víc. Až si někdy říkám, že je to trochu nebezpečné. Když odjíždím z placu, říkám si vždycky: "Nech Annu tam, nech ji na place." To umí herci, a to na nich obdivuji nejvíc, dokážou se vcítit, ale zároveň si uvědomit, že to nejsou oni. Tohle oddělení já neumím a snažím se ho naučit. Snažím se být autentická, ale zase se nesnažím moc, protože to už by bylo moc snahy, tak chci být někde u toho středu a vnímat emoce, které Anna mohla mít a vpouštět do sebe to prostředí.

To musí být asi poměrně depresivní zkušenost...
Ano, je to velice silné téma. Scénář je dobře napsaný a myslím, že pokud se něco nepokazí, mohl by to být velice dobrý film. Doufám, že ho já zrovna nepokazím. (směje se) Budu se snažit, aby to bylo v pořádku. Nicméně myslím, že ještě znám tu hranici, kdy se té depresivitě nemám oddávat. Ale veselé téma to není, je to o dost zásadní skutečnosti naší historie. Doufejme, že se toto nebude nikdy opakovat.

Proč myslíte, že si režisérka vybrala zrovna vás?
Celý ten rok mi to vysvětlovala. Sice už jsem její důvody trochu pochopila, ale stále vím, že hodně riskuje. Jak říkám, nejsem herečka. Vím, že některé věci, které jsou pro Martu důležité, někdy cítím ve svém vlastním životě. Je důležité nezazmatkovat, uvolnit se a pochopit podstatu každé scény. Marta chtěla autenticitu, nechtěla herečku, chtěla prožitek. Těžko říct, jestli to splním. Nechci říkat hop, dokud nepřeskočíme.

Baví vás to?
Strašně moc!

Dovedete si představit, že byste hrála v nějaké komedii?
Absolutně ne. Ne, to vůůbec ne! (směje se)

zdroj: iREPORT.cz

Neumíte se smát?
Já se umím smát, dokonce v těch Osmi hlavách šílenství jsou komické scény, je tam určitá ironie. Troufám si říct, že by to i mohlo být docela vtipné. Ale komedie ne. Já potřebuji téma, které je silné, které mě osloví a vtáhne.

Předpokládám, že "kauza nová deska" jde tento rok kvůli vašim hereckým aktivitám do pozadí...
To je právě to. Já jsem tu roli přijala, přestože jsem věděla, že mám svoji práci, ale začala jsem se do toho tak vžívat, že tím prakticky žiju. Pořád jsem s Annou v komunikaci. Na desce stále pracuji ve volném čase. Potřebuji pro ni získat ještě nějakou emoci, která by podpořila to moje vymyšlené téma. Myslím, že je to na dobré cestě, ale ještě mi to chvíli potrvá.

Budou třeba některé skladby reagovat na příběh Osmi hlav šílenství?
Samozřejmě. Mnoho z těch emocí, které Anna prožívá, prožívám podobně, i když v jiném měřítku, v jiném rozpoložení a v jiném čase. Jsem s ní napojená a určitě ji do desky aplikuji.

zdroj: iREPORT.cz