Kluci, představte se a řekněte, co vás vedlo k tomu, že jste spojili síly.
Tomáš: Chtěli jsme udělat něco, co tu není. Co tak slýchávám od lidí ze scény, šíří se jedna pomluva za druhou. Ta kapela si musela zaplatit tohle, jinak to není možný, ta musela tohle a ta tohle. Ale proč? Všechny tři kapely se uznáváme jak hudebně, tak lidsky. Za sebe můžu říct, že mám skutečně blízko ke všem členům kapel, není tam nic nucenýho a já cejtím to samé od ostatních. Všichni se snažíme něco dělat, neflákat se, a proto jsme se rozhodli jít cestou "vzájemný podpory". Cílíme na stejnou skupinu fanoušků, tak proč si okruh nerozšířít a nedostat naši tvorbu k širšímu publiku?

Na Rock for People jste odehráli samostatné a společné vystoupení. Cítili jste rozdíl v atmosféře?
Máca: Obě vystoupení měla své kouzlo, ovšem když se spojí fanouškovské základny všech tří kapel, jak tomu bylo při našem druhém, společném vystoupení v rámci projektu NEW, má to velkou sílu!
Eddie: První den jsme hráli venku a ještě k tomu na TourBusu, kde člověk může trochu řádit na zábradlí (smích), takže to jsme si to užili moc. Druhý den s projektem NEW to bylo pro všechny něco nového, takže jsme se spíš snažili, aby vše vyšlo, jak má, a myslím, což se snad podařilo dokonale.
Tomáš: Popravdě jsme se toho všichni hrozně báli, ale nakonec to byla strašná pecka a všechny tři kapely jsme na stagi nechali uplně všechno. Doslova. (smích)

Myslíte si, že by váš projekt mohl mít úspěch? Jaké byly reakce fanoušků?
Máca: Všechno chce svůj čas, nabyté zkušenosti a přátelství nám ale nikdo nevezme. A reakce fanoušků? Nad očekávání.

Užili jste si to na podiu i vy? Zvládli jste přestavby bez komplikací? Střídání kapel na stagei je pochopitelně mnohem náročnější...
Máca: Je pravda, že zvuková zkouška a samotné přípravy před koncertem byly poměrně hektické. Nevím, jestli si dokážete představit, kolik se vleze do třech dodávek harampádí, ale věřte mi, že hodně. A my jsme tohle všechno potřebovali během pár minut dostat na pódium a nazvučit. Naštěstí to všechno klaplo, po prvních pár odehraných taktech to z člověka spadne a pak už se soustředí jen na samotný koncert.
Tomáš: Při zvukovce to bylo šílený! Vždyt to nemůžeme stihnout, tohle tamto, tyhle bicí, tamty bicí, podmínky jsme měli všichni stejný a to, že se to nakonec všechno povedlo, prodleva mezi střídáním trvala, troufám si říct, max 20 vteřin, to bylo prostě, wow! Obrovskej dík za tohle všem ještě jednou!

Pokračování rozhovoru naleznete v odkazu:

zdroj: iREPORT.cz