Miloš Zeman nastupoval jako první důchodce do funkce prezidenta. Výše jeho penze byla oproti platu prezidenta směšná. Hlavy státu se ale ani po odchodu z funkce rozhodně nepropadnou do chudoby.
Starobní důchod je věčným tématem nejen mezi občany, ale také některými politiky. Ať už řeší důchodovou reformu, nebo výši své vlastní penze. Mezi zákonodárci je totiž spousta penzistů, jejichž měsíční důchod leží v žaludku mnoha „obyčejným“ lidem. O to více je zajímá, na kolik si přijdou právě ti, kteří o výši starobního důchodu rozhodují a podepisují ji. Osobnosti.cz se rozhodly podívat, na kolik si přijdou naši prezidenti.
Václav Klaus jako důchodce
Václav Klaus vykonával funkci prezidenta od 7. března 2003 do 7. března 2013. Důchodového věku dosáhl ve svých 61 letech 19. června 2002, zdali však pobíral starobní důchod či si o něj zažádal až po skončení svého mandátu, to věděl jen on sám. Otázka, kterou si občané v době prezidentování Václava Klause často pokládali, byla, zdali je Klaus důchodce, pro něhož je prezidentování jen přivýdělek, či je prezidentský plat jeho hlavním výdělkem a starobní důchod ještě nepobírá. A hlavně, jaká je jeho výše?
Výše státního důchodu se i u prezidenta republiky stanovuje stejným způsobem jako u ostatních pojištěnců. Měsíční plat je vyměřovacím základem, z něhož se výše starobního důchodu vypočítává. V době, kdy byl prezidentem Václav Klaus, byla také stanovena výše renty po skončení funkce na 50 tisíc korun měsíčně. Stejně tak víceúčelová paušální náhrada ve stejné výši 50 tisíc korun měsíčně.
Miloš Zeman a výše důchodu
Trochu jinak tomu bylo u Miloše Zemana, který se dostal do funkce po Václavu Klausovi a byl prvním prezidentem, jenž byl zvolen přímou volbou. Do důchodu odcházel předčasně ve svých 58 letech, na řádný důchod měl nárok až v 60 letech a 6 měsících. Do důchodu odcházel jako řadový člen ČSSD, jak uvádí PrimaZoom.
Po prohraných prezidentských volbách v roce 2002 odešel Miloš Zeman do svého útočiště do Nového Veselí na Vysočině jako muž ve starobním důchodu, který tehdy po všech valorizacích pobíral pouhých 14 tisíc korun. V té době žil především z honorářů svých literárních úspěchů.
V roce 2013 se stal prezidentem a byl prvním, kdo do této funkce vstupoval jako důchodce. V té době již pobíral důchod 15 tisíc, ale mnohem větší radost mu udělal prezidentský plat ve výši 274 tisíc korun. Když k tomu připočítáte paušální náhrady, jež činily 320 tisíc korun měsíčně, jako důchodce si výrazně polepšil. I pro něj jako pro exprezidenta stále platí, že má nárok na doživotní rentu 50 tisíc korun a dalších 50 tisíc v paušálních náhradách.
Petr Pavel má důchod teprve před sebou
Petr Pavel je úřadujícím prezidentem České republiky od 9. března 2023. Věkem ještě nedosahuje možnosti odchodu do starobního důchodu, je mu teprve 63 let, nicméně jeho plat v roce 2024 činil 341 200 korun, k tomu se připočítá víceúčelová paušální náhrada ve výši 317 500 korun, jak uvádí E15. Ani v jeho případě nedošlo k žádným změnám, co se týká nároku na paušální náhrady a doživotní rentu po odchodu z funkce. Obě položky činí 50 tisíc korun.
Co by se však brzy mělo změnit, jsou paušální náhrady pro první dámu. Návrh ministra Jurečky vzbudil velkou pozornost. První dáma by měla dostávat náhradu ve výši 30 % nezdanitelné paušální náhrady hlavy státu. Měla by si tak měsíčně přijít na částku 95 250 korun na výdaje spojené s reprezentací státu. Novela zákona o Kanceláři prezidenta prošla v lednu Sněmovnou i Senátem. Chybí už jen podpis prezidenta, aby začala platit.
