Od posledního řadového alba uběhlo dlouhých osm let. Robotická dvojka Thomas Bangalter a Guy-Manuel de Homem-Christo sice ještě poté nějakou chvíli koncertovala a povedeným záznamem z vystoupení Alive 2007 potěšila nejednoho fanouška, poté se však stáhla do ústraní. Dalším projevem života byla práce na hudebním doprovodu snímku Tron: Legacy, opravdový návrat však přišel až letos.

Hype novinky byl opravdu velký, i díky němu očekávání neúměrně rostla a o to větší zklamání mohlo přijít. Stačila ale jen krátká ukázka magického riffu Nile Rodgerse a intenzita nadšeného pozorování dosáhla maximální hodnoty. A jelikož v dnešní době prodává nejen kvalita, jejich šikovná marketingová strategie předznamenala úspěch dávno před uveřejněním kompletních skladeb.

zdroj: iREPORT.cz
Na Random Acces Memories hostují ti nejpovolanější. Ať je to například zmiňovaný Nile Rodgers, jež se do hudební historie nesmazatelně zapsal hity Notorius Duran Duran nebo Bowieho Let's Dance, Pharrell Williams, znovu objevující zašlou slávu, nebo legendární skladatel a producent Giorgio Moroder. Pokud byste náhodou netušili, tento pán má mimo jiné na svědomí soundtrack k filmu Scarface nebo skladbu What A Feeling z Flashdance. A bez něj by zřejmě nebylo ani žádných Daft Punk.

Lví podíl na dobrém zvuku nesou rovněž doprovodní hudebníci - živých nástrojů nyní využívají Daft Punk více něž kdy předtím. Aby se taky něco nepovedlo, když na bicí hraje John Robinson (Michael Jackson) a Omar Hakim (Stevie Wonder) a basy obstarává Nathan East (Eric Clapton) a James Genus (Chic Corea). Díky tomu je doba sedmdesátých a osmdesátých let perfektně hmatatelná a funk se znovu řadí mezi dominující žánry. Není to však pouhý funk, nebo samotné electro. Daft Punk vše umělecky přehrávají a střízlivě kombinují. Z časů diskotékových vypalovaček zůstal pouhý opar a novinka zní umírněněji, zodpovědněji a poslušněji.

zdroj: iREPORT.cz

Dospělost může být oproti mládežnické nerozvážnosti nudná. Zde si ale pánové vytáhli veselé vzpomínky a využili je ke svým vyprávěním, kdy sami vzpomínají, co je bavilo, co se jim líbí na minulosti (Give Life Back To Music, Giorgio By Moroder), a jak si představují budoucnost (Motherboard, Contact). Současnost nejlépe reprezentují písní Doin' It Right, které dodal svůj hypnotizující projev Panda Bear známý z Animal Collective. Nejvíce pak překvapí jak z muzikálu vypadnuvší kompozice Touch údajně složená z 250 písní a tklivá píseň Within ztraceného androida s klasicistní klavírní předehrou.

Kouzlo Random Access Memories spočívá ve vhodném používání znakových systémů. Tématikou sémiotiky je album doslova prorostlé a filosof a sémiotik Roland Barthes by si v jejím poslechu jistě liboval. Deska není v žádném případě inovativní či revoluční, ale ani se jí nesnaží být. Vkusnými prostředky vzdává hold populární hudbě kombinující elektroniku s klasickými nástroji. Díky tomu vznikla nahrávka snadno domestikovaná s neomezenou expirační lhůtou. Daft Punk už možná nejsou, čím byli, a lehce pozbývají svého signifikantního zvuku, svou auru jedinečnosti ale dokázali povznést do širší roviny vnímání. Netřeba je bezměrně adorovat, stačí si užívat hudbu.

BEST TRAX: Lose Yourself To Dance, Doin' It Right, Motherboard
ZKUS TAKY: Chic - C'est Chic, Giorgio Moroder - Best Of Giorgo Moroder, Steely Dan - Pretzel Logic

zdroj: iREPORT.cz