zavřít

4 z nejkontroverznějších filmů o slavných lidech


Až pod pokličku vzniku řetězce McDonald's se od tohoto čtvrtka (26. 1.) podívá snímek Zakladatel. Michael Keaton si v něm zahraje čechoameričana Raye Kroca, muže, který spoludal vzniknout právě tomuto řetězci rychlého občerstvení. Ať už snímek dopadne jakkoliv, jisté je, že se bude srovnávat s těmi nejlepšími životopisnými filmy o kontroverzních osobnostech. Které to však jsou, a čím si vysloužily svou nejednoznačnou pověst?

zdroj: The Weinstein Company

4. Čistá duše

Pokud bychom měli najít jeden snímek, který pro soudobou generaci diváků zpopularizoval koncept schizofrenie, Čistá duše by byla jasným vítězem. Filmovému příběhu skutečného geniálního matematika Johna Nashe se ovšem nevyhnula celá řada přešlapů, či naprostých zkreslení historických skutečností - což je o to paradoxnější, že snímek natočil slavný autor prvotřídních životopisných filmů Ron Howard.

Za všechny mluví skutečnost, že Howard sáhl po neautorizovaném životopisu Nashe, nikoliv knize, pod kterou by se matematik podepsal. Mezi největší odlišnosti od reálu patří například skutečnost, že Nash si ve své deziluzi myslel, že komunikuje s mimozemšťany, nikoliv, že hledá agenty KGB. Jde o nezbytnou součást filmové uzdičky, jež nás má vtáhnout do Nashovy schizofrenie, problémů by se však našlo více. Především totiž film předkládá mentální chorobu jako cosi, co lze překlenout s trochou dobré vůle a mezilidské lásky, což je asi jako říct, že i mnohačetnou otevřenou zlomeninu si přece můžete vyléčit klidem na lůžku a čajem s medem.

Čistá duše (2001)

3. JFK

Ideální skóre co do autenticity nemá ani slavný konspirační thriller JFK od Olivera Stonea. Film z roku 1991 vykresluje příběh státního návladního Jima Garrisona (Kevin Costner), jež dojde k tomu, že atentát na prezidenta Kennedyho byl dílem spiknutí vládních a nevládních organizací řízené CIA, a celý případ dotáhne až k soudu nižší instance. Kdo zná něco málo z historie, tomu je jasné, že Garrisonova snaha přijde vniveč - návladní však vstoupí do historie jako velký bojovník za pravdu, a film jasně implikuje, že je cosi shnilého ve státě americkém.

Garrison sám je však figurou stejně kontroverzní jako film sám. Jako nezodpovědného jej kritizují někteří jiní autoři konspirační teorie, samozřejmě krom oficiálních kruhů i historiků jako takových. Ničemu nepomáhá, že si film pomáhá celou řadou polopravd a berliček, například podtržením slavné teorie "magické kulky" - ve skutečnosti snadno vyřešitelné po zjištění, že Kennedy a guvernér Connaly, které oba projektil zasáhl do jiných částí těla, seděli na křeslech o různé výšce. Stone si přitom byl zkreslení dobře vědom - na kritiku historiků sám zareagoval s tím, že jeho film si bere jistou autorskou licenci a nejde nutně o literaturu faktu.

JFK (1991)

2. W.

Oliver Stone samozřejmě není kontroverzním filmařem jenom pro nic za nic - poté, co přesto být vzývání demokratických prezidentů příliš nudné, přeorientoval se na druhou stranu barikády, když filmem W. vykreslil George W. Bushe jako dobráckého prosťáčka, který byl toliko ve vleku mocnějších kolegů a na kritické kontroverzní rozhodnutí své kariéry dospěl švejkovsky jako slepý k houslím. Vykoupení kontroverzního prezidenta nepomáhá ani skutečnost, že snímek maskuje slavné herce a herečky tak, aby se blížili skutečným politikům, že z nich zároveň dělá karikatury.

Nejvíce nepřátel si však W. nadělal naprostým ignorováním 11. září 2001 jako takového - událost, jež má ve spiscích konspiračních teoretiků status srovnatelný s atentátem na prezidenta Kennedyho, jasně indikuje, že Stone namísto snahy o objektivní popis historie vykračuje plně na straně Bushe juniora.

W. (2008)

1. Poslední skotský král

Byl to slavný příběh, jež zjitřil pozornost diváků i kritiků - story Nicholase Garrigana (hraný Jamesem McAvoyem) jakožto skotského doktora, jež se dostane do přízně ugandského diktátora Idi Amina (Forest Whitaker) a zažije s ním nejkrvavější roky jeho vlády, nakonec se zamilujíc do Aminovy ženy, působila jako dokonalý příklad příběhu tak dobrého, že si jej musela vymyslet jenom sama realita! Bohužel v tomto případě nese realita jméno Peter Morgan.

Tento scénárista (také napsal Frost/Nixon) si dovolil vzít poměrně značnou autorskou licenci, jež si jako v případě každého historického filmu vysloužily nemalou porci kritiky. Tady zveličil jeden či druhý masakr, támhle vykreslil rozporuplnou historickou postavu výrazně pozitivněji - zejména jde o případ samotného Idi Amina, kde se film inspiroval více u Macbetha než v historické literatuře. Největším rozdílem oproti historii je postava Kay Amin - tato žena Idiho Amina ve skutečnosti zemřela při primitivním potratu, těhotná však nebyla s Garriganem, ale místním doktorem Mbalu Mukasou. Hlavní filmová lovestory tak byla kompletní smyšleninou.

Poslední skotský král (2006)